అజరామర సూక్తి - 6
అజరామర సూక్తి-6వ భాగము
https://cherukuramamohanrao.blogspot.com/2021/02/6.html
అజరామర సూక్తి - 151
अजरामर सूक्ति - 151
Eternal Quote - 151
परोक्षे कार्यहन्तारं प्रत्यक्षे प्रियवादिनम् l
वर्जयेत्तादृशं मित्रं विषकुम्भं पयोमुखम् ll - चाणक्य नीति
పరొక్షే కార్యహంతారం ప్రత్యక్షే ప్రియవాదినం l
వర్జయెత్తాదృశం మిత్రం విషకుంభం పయొముఖం ll - చాణక్య నీతి
కడవ లోన విసము కన పైన నీరము
కలిగి యుండునట్టి కాలమాయె
అట్టి వారి తోడ నతి జాగ్రతయ్యరో
రామమోహనుక్తి రమ్య సూక్తి
నోరు మాట్లాడుతూ వుంటే నొసలు వెక్కిరించినా భరించ వచ్చు నెమో కానీ ఆత్మలోన
విసము అంగిట బెల్లమున్న వారైతే మాత్రము ఎప్పుడూ ప్రక్కలో బల్లెమే.వీరని పయోముఖ విష కుంభములనుట అత్యంత స్వభావోక్తి.
భర్తృహరి మాట
దుర్జనః పరిహర్తవ్యో విద్యయాఽలంకృతోఽపి సన్ ।
మణినా భూషితః సర్పః కిమసౌ న భయంకరః ॥
తెలుగులో లక్ష్మణ కవి నోట
విద్యచే భూషితుండయి వెలయుచున్న
తొడరి వర్జింపనగు నుమీ దుర్జనుండు
చారుమాణిక్యభూషిత శస్తమస్త
కంబైన పన్నగము భయంకరముగాదె.
పాము నెత్తిన మణి ఉంది కదా అని దాని జోలికి పోము కదా! పాము పామే కదా అని
మన జాగ్రత్తలో మనం ఉంటాము. దుర్జనుడు కూడా అంతే! ఎంత విద్యను ఆర్జించినా,
వక్రమైన బుద్ధి ఉన్నవానికి దూరంగా ఉండవలసిందే!
మన పూర్వులు నడవడిక సచ్ఛీలత అన్న విషయములకు ఎంతటి ప్రాధాన్యత ఇచ్చినారో
గమనించండి.నడవడిక మాత్రమె మనిసి నాణ్యతను పెంచగలదు.
परोक्षे कार्यहन्तारं प्रत्यक्षे प्रियवादिनम् l
वर्जयेत्तादृशं मित्रं विषकुम्भं पयोमुखम् ll - चाणक्य नीति
जो आदमी एक के उपस्थिती में प्रशंसा करके और उनके अनुपस्थिती में बुरा बोलता है और
उन के अच्छे कामों में बाधा डालनेका प्रयास करता है उसे 'पयोमुख विष कुम्भ' कहाजा सकता है | वह ऐसा एक घटा
है जिस के ऊपर पानी दिखता है और नीचे जहर भरा रहता है |
भर्त्रुहरीजी के विचार दुर्जनों के बारेमें इस प्रकार है l
दुर्जनः परिहर्तव्यो विद्ययाऽलंकृतोऽपि सन् ।
मणिनालंकृतः सर्पः किमसौ न भयङ्करः ll भर्तृहरि – नीतिशतकम
दुर्जन या दुष्ट व्यक्ति से दुर ही रहना चाहिए चाहे वह कितना भा विद्वान और सुशिक्षित हो । क्या मणि से विभूषित होकर
भी विषैला सर्प भयंकर नहीं होता अर्थात् जब मणिविभूषित सर्प मृत्युकारक होता है तो विद्याविभूषित दुर्जन भी नाश
का कारक हो सकता है ।
किसीभी हालत में अपने हालचाल उत्कृष्ट होना चाहिए l
parokShe kaaryahantaaraM pratyakShe priyavaadinam l
varjayettaadRSaM mitraM viShakumbhaM payomukham ll - chaaNakya nIti
Disrupting one's work in his absence, sweet spoken in his presence - shun such a friend as if, milk at
the mouth of a pot of poison.
Because it is milk at the brim of a pot of poison, would one drink it? Would he be able to distill out
just the milk and throw away the poison? Same is the case with a person who has sweet words to
speak, but stabs in the back the first chance he gets. A person's character is all blended into one,
just as the milk and poison in the example.
It could be a friend, a relative or a neighbor. He would be called a hypocrite and it is very hard to
believe such people. Trust is the cornerstone for any relationship. Where there is no trust, no bond
can hold ground. The poet says, for your own benefit, shun such people and stay away.
Durjanah parihartavyo vidyayaalankritopi san.
Maninaa bhooshitah sarpah kimasau na bhayankarah.
Evil men should be avoided though they may be learned. Is a serpent adorned with a jewel
(Naaga Mani) less frightening? [Note: Legend has it that good serpents have a luminous stone
(Mani) on top of their hood]
Our elders always emphasize on character.
If wealth is lost nothing is lost. Health is lost something is last. If character is lost everything is lost.
Do not compromise with your virtues.
స్వస్తి.
****************************************
అజరామర సూక్తి-152
अजरामर सूक्ति-152
Eternal Quote-152
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/152-152-eternal-quote-152.html
आपदि मित्र परीक्षा शूरपरीक्षा च रणाङ्गणे l
विनये वम्श परीक्षा च शील परीक्षा तु धनक्षये ll
ఆపది మిత్ర పరీక్షా శూరపరీక్షా చ రణాఞ్గణే l
వినయే వంశ పరీక్షా చ శీల పరీక్షా తు ధనక్షయే ll
మన వద్ద ధన భృత్య వస్తు సంపద ఉన్నప్పుడు బంధువులకు స్నేహితులకు కొదవ
ఉండదు.
మా కురు ధనజన యవ్వన గర్వం హరతి నిమేషాత్ కాలః సర్వః l
మాయా మాయ మిదం అఖిలం హిత్వా బ్రహ్మపదం త్వాం ప్రవిశ విదిత్వా ll
ధనము, అనుచరగణము, యౌవనము అంటే పణము, బలము, బలగము ఉన్నదని
గర్వము చెందకు. ఇవి అచిరకాలములో హరించుకు పోతాయి. అవి పొతే నీతో ఎవరూ
వుండరు. చెలిమి చేసిన తరువాత కష్టసుఖాలను పంచుకొనే కర్ణులు అందరికీ,
సుయోధనునికి దొరికినట్లు దొరకరు. ఈ ప్రపంచము మాయా మోహము అనగా
భ్రమతో కూడియున్నదని తెలుసుకో. తెలుసుకొని ఆ బ్రహ్మపదములోనికి ప్రవేశించు
అన్నది జగద్గురువు శంకరులవారు తమ 'భాజగోవిన్దములో వ్రాసిన పై శ్లోక
తాత్పర్యము.డదు.
ఈ వాస్తవమును చూడండి:
ఎప్పుడు సంపద కల్గిన
అప్పుడే బంధువులు వత్తురదిఎట్లన్నన్
తెప్పలుగ చెరువు నిండిన
కప్పలు పదివేలు జేరు కదరా సుమతీ!
అన్నది ఆర్య వాక్కు. ఆ సంపద దూరమైనా నిలచేవాడే అసలు స్నేహితుడు.
ధనము ధైర్యము బలము ఉంటే బలగము తనకు తానే వచ్చిచేరుతుంది. నేను వ్రాసిన ఈ
పద్యమును గమనించండి.
బెల్లపు ముక్కను జూచిన
ఎల్ల పిపీలికము లచట ఎన్నగ జేరున్
బల్లిదుడు బెల్లమట్టుల
తెల్లముగా మనసునుంచి తెలియుము రామా!
ఇక ఒక వ్యక్తీ శూరుడా అనేది తెలియవలెనంటే అది రణాంగణము లోనే సాధ్యము.
ఇక్కడ రణమును, యుద్ధభూమికి అన్వయించుకో నవసరములేదు. ఒక వాదము
ఏర్పడిన తన వాదనాపటిమ ఆ వాగ్యుద్ధములో తేలిపోతుంది. జగద్గురువు
శంకరులవారు మండనమిశ్రులవారిని వాగ్వాదముననే కదా ఓడించినారు.
అదే విధంగా ఒక వ్యక్తీ యొక్క వంశము యొక్క గొప్పదనము అతని వినయ
విదేయటలలో తెలిసిపోతుంది . వినయము చేతనే కదా పాత్రత లభించేది .
ఇక వ్యక్తీ యొక్క శీలము అతని వద్ద వనరులన్నీ వున్నపుడు ఎంతో సౌశీల్యత
ప్రదర్శించవచ్చు. అది లేనపుడు కూడా రాముని వలే ధర్మరాజు వలె తమ ధర్మము పై
ధృఢముగా నిలచినవాడే మాన్యుడు.
ధనమున్నను లేకున్నను
కన ఇడుముల యందునైన కానలనైనన్
విను శ్రీరాముడు ధర్మజు
లే, నీ సాదృశులు జూడ లేరిల నెవరున్
అట్టివారిని ఆదర్శముగా ఉంచుకోవలేనంటే వారి ఘనతను గూర్చి బాల్యములోనే
సంతానమునకు తలిదండ్రులు తెలియజేయగలిగితే పిల్లలు ఋజువర్తనులు
కాగలుగుతారు.
आपदि मित्र परीक्षा शूरपरीक्षा च रणाङ्गणे l
विनये वम्श परीक्षा च शील परीक्षा तु धनक्षये ll
अगर सही मित्रता क्या है यह परखना है तो वह अवसर हमारे आपत्तियों में मिलता है | अगर कोई हमारे आपत्तियों में अपने तन मन और वचन से साथ देता है ,वही असली मित्र होता है|
युद्ध भूमि में जो निडर और अटल रह के युद्ध करता है वही वीर शूर होता ह | चाहे कितना भी बलवान हो अगर ऐन मौके पर अपना शौर्या नहीं दिखाता है वह कपूर सामान है जो जलाने पर भी नहीं जलता|
कुटुंब का सही परीक्षा तब होताहै जब धन दौलत समाज में नाम आजाता है|चाहे कितना भी धनी हो या कितना भी नाम कमाया हो आदमी किसी भी हालत में अपना विनय नहीं खोना है| विनय एक ऐसी चीज है सिर्फ जिस के जरिये आदमी को पात्रता मिलता है |
अंतिम में, आदमी जब अपने यहाँ सबकुछ होता है तो उनका परीक्षा लेना बहुत आसान है .उनके बहुत रिश्तेदार और दोस्त भी होते हैं| तालाब में पानी है तो मेंदकों का कमी किधर से आयेगा | एक बार धन हाथ से छूटटा है तो तब पताचलता की उस आदमी , अपने लोग दूर हटने से भी धीरज नहीं खोबैठता है तो वही माननीय होता है |
aapadi mitra parIkShaa SUraparIkShaa cha raNaa~ngaNE l
vinayE vamSa parIkShaa cha SIla parIkShaa tu dhanakShayEA ll
A friend's testing ground is calamities, the brave are tested on the battlefield, the test of a family is in its humility and character is tested in times of poverty.
One might have gazillions of friends that they hang out with, he might have many more that would want to get to know him. But the true testing ground for the friendship is, in times of trouble. The true colors of all friends surface, the minute he is in a calamity. A person who stands by him through thick and thin, is his one true friend.
Talking about courage and even training in martial arts doesn't make one brave. A person's valiance comes to light when he has to face real circumstances and fight a battle on a battle field. That is his real testing ground.
A family is not weighed as per their possession, wealth, friends and foes. The real test for a family is in its values. What kind of culture and moralities are imbibed in the children, speak volumes about the state of affairs in the family.
One can be of great character in pleasant times. When he has all the riches in the world, it is easy for one to follow the rules, do good to others, be cheerful, etc. But when the materialistic riches are gone, there is scarcity of resources and there is no fall back, then, the mettle of the person's character is put to test.
To keep one's moral grounds, under all circumstances, takes courage and character.
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 153
अजरामर सूक्ति - 153
Eternal Quote - 153
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/153-153-eternal-quote-153.html
आरम्भगुर्वी क्षयिणी क्रमेण
लघ्वी पुरा वृद्धिमती च पश्चात् |
दिनस्य पूर्वार्धपरार्ध भिन्ना
छायेव मैत्री खलसज्जनानाम् || भर्तृहरि-- नीतिशतक
ఆరంభగుర్వీ క్షయిణీ క్రమేణ
లఘ్వీ పురా వృద్ధిమతీ చ పశ్చాత్ |
దినస్య పూర్వార్ధపరార్ధ భిన్నా
ఛాయేవ మైత్రీ ఖలసజ్జనానాం || భర్తృహరి - నీతిశతకము
ఈ విషయం ఒక పద్యంలో చక్కగా చెప్పారు ఏనుగు లక్ష్మణ కవి...
''మొదలు చూచిన కడుగొప్ప పిదప కురచ
ఆది కొంచెము తరువాత అధికమగుచు
తనరు దినపూర్వ పరభాగ జనితమైన
ఛాయ పోలిక కుజన సజ్జనుల మైత్రి''
చెడ్డవారి స్నేహము ఉదయపు ఎండ నీడలాగ ముందు గొప్పగా ఉండి తరువాత
సన్నగిల్లుతుంది. మంచివారి స్నేహము మధ్యాహ్నపు ఎండ నీడలాగ ముందు కొద్దిగా
ఉండి మెల్లిగా వృద్ధి చెంది విశాలమౌతుంది.తల్లిదండ్రులను ప్రసాదించేది
విధిస్నేహితులను ప్రసాదించేది మది, ఆ స్నేహాన్ని కాపడుకొనేది హృది.
తావి మల్లెల యందున తగ్గ వచ్చు
మంచు లోనిప్పు చెలరేగి మండవచ్చు
పుట్ట తేనియలో చేదు పుట్టవచ్చు
మంచి స్నేహిత మెన్నడూ మారబోదు (ఇది నామాట )
आरम्भगुर्वी क्षयिणी क्रमेण
लघ्वी पुरा वृद्धिमती च पश्चात् |
दिनस्य पूर्वार्धपरार्ध भिन्ना
छायेव मैत्री खलसज्जनानाम् || भर्तृहरि-- नीतिशतक
सुबह में हम किसी वस्तु का छाया देखते हैं तो वह बहुत लंबा दिखता है और धीरे धीरे वह ह्रस्व होते होते शून्य
होजाता है |फिर वहां से लेकर सूर्यास्तामय तक वही छाया बढ़ता जाता है |दुर्जन और सज्जन के दोस्ती में यही फ़रक होती है | समय ही सही दोस्ती का मानदंड होता है |
aarambhagurvI kShayiNI krameNa
laghvI puraa vRuddhimatI cha pashchaat |
dinasya pUrvaardhaparaardha bhinnaa
Chaayeva maitrI khalasajjanaanaam ||Bhartruhari - neetishataka
The shadow cast, is longer than the object itself, earlier in the morning. As the day progresses and the Sun is above the head, the shadow is barely evident and lies right at the foot of the object. If this is the story of the shadow for the first half, during the second half of the day - it starts off small, at the foot of the object and grows gradually, to be bigger than the object itself by the end of the day. Such is the difference between the friendships of a rogue and a noble person. With a rogue, it starts off on a very high note, only to diminish and disappear over time. Whereas, with the noble, although it starts on a low key, it grows bigger and stronger by the end. Time is, the true testing ground of friendship!
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి -154
अजरामर सूक्ति - 154
Eternal Quote -154
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/154-154-eternal-quote-154.html
वलीभिर्मुखमाक्रान्तं पलितैरङ्कितं शिरः ।
गात्राणि शिथिलायन्ते तृष्णैका तरुणायते ॥ भर्तृहरि- वैराग्यशतक
వలీభిర్ముఖమాక్రాంతం పలితైరఞ్కితం శిరః |
గాత్రాణి శిథిలాయంతే తృష్ణైకా తరుణాయతే || - భర్తృహరి - వైరాగ్య శతకము
ముచ్చటౌచు ముద్దుగొల్పు
ముఖమంతా ముడుతలాయె
తలజుట్టును తలపోయగ
ఆకురాల్పు ఆవహించె
ప్రగతికెపుడు ప్రధానమౌ
జానువులే జగడమాడె
కామమేమొ కదలకుండ
అజరమౌచు ఆవహించె
నిశీధియే నేచరించు
వీధియాయె విధి చేయగ
శక్తి లేదు రక్తి పోదు
భక్తి లేక ముక్తి రాదు
वलीभिर्मुखमाक्रान्तं पलितैरङ्कितं शिरः ।
गात्राणि शिथिलायन्ते तृष्णैका तरुणायते ॥ भर्तृहरि- वैराग्यशतक
तब था कोरा कागज़,चेहरा
अब लकीर से भरा है पूरा
बालों का मिलन भ्रष्ट होगया
काल वो गया अकाल आगया
शुष्क दण्ड अब जानुओं मेरे
चेतनारहित बोझ से भरे
लेकिन ओ जो रहें है अपना
ख्वाइश, इच्छा,रति, तमन्ना
अभी रहा है इकदम यौवन
जिसे चोडता नहीं मेरा मन
कैसे इस से बच पाऊँ मै
निकट प्रभु के जाऊँ मै
valIbhirmukhamaakraantaM palitaira~nkitaM shiraH |
gaatraaNi shithilaayante tRuShNaikaa taruNaayate || - Bhartruhari - Vairaagyashataka
Once the face was polished stone
Drew lines crisscross time unseen
Hair was once like dense forest
Head is now seen bare desert
Hopping jumping walking running
Knees, became so tight unbending
Everything grew old and old
But lust prevails as shining gold
In fact appetence, thrust, desire
All are same in different attire
Impell me to act their flair
It is a dictat I am to bear
I don't know that when is God
Get me out, this closed pod
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి – 155
अजरामर सूक्ति – 155
Eternal Quote – 155
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/155-155-eternal-quote-155.html
दशकूपसमा वापी दशवापीसमो ह्रदः।
दशह्रदसमः पुत्रो दशपुत्र समो द्रुमः ॥ - मत्स्य पुराण
దశకూపసమా వాపీ దశవాపీసమో హ్రదః|
దశహ్రదసమః పుత్రొ దషపుత్ర సమో ద్రుమః||- మత్స్య పురాణము
జలము లేకుంటే భూమి జ్వలించక తప్పదు . అందులో శుద్ధమైన నీరు మానవ
జీవితమునకు అత్యంత అవసరము. అటువంటి జలము కల ఒక బావి మన ఆర్తిని
తీరుస్తుంది. మరి అవే 10 వుంటే ! అటువంటి 10 బావులకంటే ఒక తటాకము మేలు.
అటువంటి 10 తటాకములకంటే ఒక సరోవరము మేలు . అట్టి పది సరోవరములకంటే
ఒక సుపుత్రుడు మేలు. అట్టి 10 మంది సుపుత్రులకన్నా ఒక్క ఫల వృక్షము మేలు. మంచి
కొడుకు పుట్టుట మన చేతిలో లేదు. కానీ మంచి విత్తనము కోరి ఏరి తెచ్చి వేస్తె మన
జీవితాంతము నీడ పళ్ళు అనుభవించుతూనే ఉండవచ్చు!
మన ఋషిమునివర్యులు ఎటువంటి దార్శనికులో చూడండి. Eco Friendly అనేది
నేటిమాట కాదన్నది గ్రహించండి.
दशकूपसमा वापी दशवापीसमो ह्रदः।
दशह्रदसमः पुत्रो दशपुत्र समो द्रुमः ॥ - मत्स्य पुराण
हमें मालूम है की बिना पानी के हम जी नहीं सकते. जल के बिना जग जलजाता है| | पानी हमारेलिये
उतना आवश्यक है |वैसे शुद्ध पानी वाले दस कुएँ के बराबर एक तटाक होता है| वैसे दस तताकों के
बराबर एक सरोवर होता है| वैसे दस सरोवर के बराबर एक सुगुण सुत होता है | लेकिन एक पेड़ वैसे
दस पुत्रों के बराबर है| सरोवर को पुत्र से तुलना किये है कवीने | अगर पुत्र संस्कारी है तो अपने लोगों
केलिए सब कुछ करता है | अगर उसे किसी भी वजह से कुसंस्कार आ गया तो ? उनके माता पिता
जीतेजी नरक देख सकते हैं |लेकिन परख कर एक बीज बोयेंगे तो वह हमारे जीवन भर स्वादिष्ट फल
देता ही रहेगा |
देखिये हमारे ऋषि मुनिवरों के विचार कितने अच्छे हैं| कई हजारों साल पहले ही वृक्षों के
आवस्यकता वे जान चुके थे l
daSakUpasamaa vaapI daSavaapIsamO hrada@h |
daSahradasama@h putro dashaputra samO druma@h || - Matsya puraaNamu
A pond is equal to ten wells. A tank of water (reservoir) is worth ten such ponds. Ten such reservoirs are same as a son (offspring). But, a tree is equal to ten such sons. Water is an integral part of life's very existence. Infact, we have known man to send out space ships to different spacial objects, just to detect the existence of water. When such is the case, a well obviously is an invaluable asset to living beings. A well after all, is a small body of water and without any doubt, a pond can easily be equated to ten such wells. Such ten ponds can be easily be contained in a reservoir. But then, a son, good, cultured, educated one specially, is no match to even ten such reservoirs! Because, a child quenches the thirst of the parents, in all respects, provided he is good cultured. But then, there is something that can easily be equal ten such sons! That is none other than a 'tree'. As to sow a tree we have the choice of the seed and once it gets fructified without any discrimination it starts giving fruits. Realise that the slogan was there in another form from time unknown told by our sages and seers. Let us, by heart, prostrate before them.
స్వస్తి.
***********************************************************************************************************
అజరామర సూక్తి -156
अजरामर सूक्ति - 156
Eternal Quote - 156
यदि सत्सङ्गनिरतो भविष्यसि भविष्यसि ।
तथा सज्जनगोष्ठिषु पतिष्यसि पतिष्यसि ॥ - हितोपदेश, मित्रलाभ
యది సత్సఞ్గనిరతో భవిష్యసి భవిష్యసి |
తథా సజ్జనగొష్ఠిషు పతిష్యసి పతిష్యసి ||- హితొపదెశము, మిత్రలాభము
సత్పురుషులతో సహవాసము చేస్తే, అది ఇంకా ఇంకా సహవాసము అంటే ఇంకా
ఆయావ్యక్తులకు దగ్గర కావలెనని, అటువంటి స్నేహితులను ఇంకా
కూడగట్టుకోవలెనని అనిపిస్తుంది. అదే ఆ సహవాసమును నుండి వీడిపోతే పతనము దప్ప వేరేమీ లభించదు. సందర్భోచితమగు, దిగువ కనబరచిన, నా పద్యములపై నొకపరి దృష్టి సారించేది.
సాదు జనుల మైత్రి సరియైన కాలాన
పంట కొరకు వాన పడినయట్లు
దానివిడుతువేని దరి జేరురా చీడ
పంట ధ్వంసమౌను పనికి రాదు
గంగ దేవదారు ఘన శైలమున బుట్టు
గంగ దిగుచు ఉప్పు కడలి జేర
దేవదారు పెరిగి దేవు జూడగనెంచు
చేట్టుననుకరించు చేయ మైత్రి
సత్సాంగత్యమును గూర్చి ఎంత చెప్పినా తక్కువే. సకాలములో పడే వర్షము చేనుకు
ఎంత మేలు చేస్తుందో చెప్పనక్కర లేదు. సత్సాంగత్యము అటువంటిదే. మంచి
ఫలితమిస్తుంది ఆ పంట. మంచి విత్తనములను కూడా ఇస్తుంది . మళ్ళీ పంట మళ్ళీ వాన
ఈ విధంగా పెరుగుతూనే పోతుంది. అదే చీడ పట్టిన పంటయితే కోసి పారవేయుటకు
తప్ప ఎందుకూ పనికిరాదు.
గంగ, దేవదారువు రెండూ హిమాలయములయందే పుట్టినా గంగ అశుద్ధములకు
ఆలవాలమైన అంబుదిని వరించగా దేవదారువు దేవుని చూచుటకా అన్నట్లు పైపైకి
పెరిగిపోతూనే ఉంటుంది. సజ్జన మైత్రి కూడా దేవదారువై దైవదర్శన యోగ్యమై
విలసిల్లవలెను.
అందుకే కవి సజ్జన సాంగత్యము పెంచుకొంటే నీవు పెరుగుతావు , పదుగురిలో
గుర్తింపబడుతావు పదుగురికీ ఉపయోగపడుతావు. అట్టి ఉన్నత శిఖరము పైనుండి
పతనమైతే తనతో కూడా పుట్టిన గంగ అధోలోకము చేరిన గతే నీకూ కలుగుతుంది.
यदि सत्सङ्गनिरतो भविष्यसि भविष्यसि ।
तथा सज्जनगोष्ठिषु पतिष्यसि पतिष्यसि ॥
- हितोपदेश, मित्रलाभ
यदि तुम सद्गुण भारित लोगों से दोस्ती करतेहो तो करते ही रह्जाओगे क्यूँ की उन लोगों के गुणों को अपनानेका उत्सुकता
तुम्हारे दिल में बढते ही रहता है और धीरे द्गीरे तुम भी सज्जन बंजाओगे | अगर तुम उस सांगत्य से पतित होते हो माने गिर जातेहो या छोडदेतेहो तुम्हारा पतन बरकरार रहेगा और तुम एक लायक इनसान नहीं बनपाते हो |
गंगा और देवदारु का जन्मस्थल हिमालय होनेपर भी गंगा पतित होतेहुए कलुष जलधी पहूँचती है l लेकिन देवदारु नीरूढ होतेहुए
आसमान को छूकर भगवान् के चरणों को छूना चाहता है l सज्जनों से मैत्री उसी तरह बढते रहना चाहिए l
yadi satsa~nganiratO bhaviShyasi bhaviShyasi |
tathaa sajjanagoShThiShu patiShyasi patiShyasi || - hitopadeSa, mitralaabha
If (you) stay in good company, you shall stay. Similarly, if (you) fall off from good company, (you) shall fall.
One's character is immensely influenced by the company he keeps. The more one stays in good company, the better he prospers. That, in turn implies, that when one's company or association is not up to the mark, he shall fall off from the pedestal of character.
Ganga and Deodar tree though born in Himalayas, Ganga prefers to culminate in into the hard waters of the sea always running downwards. Whereas the Deodar tree always grows up and up, may be to touch the sky and try to touch the lotus feet of the God.
May each person be good and keep good company, so the entire universe will become a 'company to keep'.
*************************************************************************
అజరామర సూక్తి - 157
अजरामर सूक्ति - 157
Eternal Quote - 157
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/157-157-eternal-quote-157.html
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
एतान्यपि सतां गेहे नोच्छिद्यन्ते कदाचन ॥ -महाभारत, उद्योग पर्व
తృణాని భూమిరుదకం వాక్చతుర్థీ చ సూనృతా |
ఏతాన్యపి సతాం గేహే నోచ్ఛిద్యంతే కదాచన || - మహాభారతము, ఉద్యొగ పర్వము
తృణము అనగా గడ్డి, భూమి, నీరు సహృదయ భాషణము ఈ నాలుగు సత్పురుషుల
స్వంతము.
గడ్డి అంటే వచ్చిన అతిధికి వేయు దర్భాసనము. పూర్వము అతిధి మర్యాదకై
దర్భాసనమును ఉపయోగించేవారు. మరి ఎంతో దూరము నుండి వచ్చిన వానికి మనకు
కలిగినంతలో ఆసనము అమర్చవలెను కదా .అటు పిమ్మట అతిధి విశ్రమించుటకై కాస్త
స్థలము, ఇస్తే తానూ కొంత సేద తీరుతాడు. కాసింత సేపు కూర్చోనూ గలుగుతాడు,
కాస్త పక్క వాల్చనూగలుగుతాడు.దానికి తోడు త్రావుటకు మంచినీరిస్తే అతని బడలిక
ఎంతగానో ఉపశమిస్తుంది. ఈ మూడింటికి తోడుగా హృదయ పూర్వక ప్రియభాషణము
తోడయితే అతిథికి అమితానందము, గృహస్తుకు ఆత్మానందము కలుగుతాయి. ఈ
విషయములో భాగావానుడగు శ్రీ కృష్ణుడు సుదామునికి చేసన సపర్యలు మనకు
ఆదర్శము. ఆయనవలె మనము కూడా ఆదేశ గృహస్తులమైతే అసలు దేశానికే ఎంత
వన్నె వాసి పెరుగుతుందో చూడండి.
చాలాకాలము క్రితము మన దేశమునకు అతిధిగా వచ్చిన మార్టిన్ లూథర్ కింగ్
మార్టిన్ లూథర్ కింగ్ భారతదేశమును గూర్చి ఈ విధముగా తెలిపినాడు. ‘ఎన్నో దేశాలు
చూసినాను. కానీ, ఈ దేశం అందించిన ఆతిథ్యాన్ని మాత్రం ఎప్పటికీ మరువలేను’. ఈ
సందర్భములో రాజ్ కపూర్ సినిమా ‘జిస్ దేశ్ మెఁ గంగా బహతీ హై’ పాటలోని ఒక
పాదములోని చరణము గుర్తుకు వస్తూవుంది.
మెహమాఁ జో హమారా హోతాహై ఓ జాన్ సే ప్యారా హోతా హై
మతలబ్ కేలియె అందే హోకర్ రోటీ కొ నహీఁ పూజా హంనే
మా ఇంటికి వచ్చిన అతిధి, ( తన రాక తెలియబరచకుండానే వచ్చేవాడు అతిధి.
ఆహ్వానించితే లేక తన రాకను తెలియబరచి వచ్చేవాడు అభ్యాగతి.) మాకు దైవ
సమానము. మా అన్నము డబ్బు ఖర్చవుతున్నది అన్న హీనమైన ఆలోచన మాకు రాదు.
అందుచే అతిదినిని 'అతిథి దేవోభవ' అంటూ దైవసమానముగా చూస్తాము.
అతిథిని దైవంగా సంభావించడం మన జాతి సంస్కారం. మన దేశ సంస్కృతి. ఈ
సంస్కారాన్నీ, సంస్కృతినీ భావి తరాలకు అందించే బృహత్ బాధ్యత మనందరిదీ కాదా!
ఆచరణయోగ్యమైన ఎంత మంచిమాటో చూడండి.
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
एतान्यपि सतां गेहे नोच्छिद्यन्ते कदाचन ॥ -महाभारत, उद्योग पर्व
उस जमाने में अतिथियों को बैठने केलिए 'दर्भासन ' पर उपस्थित होनेकेलिये बोलते the | वह एक प्रकार का घास होता है|
तृण,भूमि, पानी और सहृदयता से बात करना अगर यह चार किसी गृहस्थी के घर होतेहैं तो वह न ही अपने आप खुश रह्सकता है , दूसरोंको भी खुश रख सकता है | अतिथी के आराम केलिए जगह बनातेथे | उससे उनका थकावट दूर होता है | पीने केलिए पानी देते थे |पानी को तो अमीर गरीब का अंतर नहीं रहता है ना| चौथा सहृदयता से बात करना | हमारे बात कभी भी त्रिकरण शुद्ध होना है | माने १.मन २. वचन .३.तन in तीनोंका मिलाप ही त्रिकरण बोलते हैं | अपने घमंड को दूर करना है | इस अवसर पर मुझे राजकपूर जी के ‘जिसदेश में गंगा बहती है’ मूवी के दो मुख्या पंक्तियाँ आप के सामने लाता हूँ l
मेहमां जो हमारा होता है, वो जान से प्यारा होता है
मतलब के लिये अन्धे होकर रोटी को नहीं पूजा हमने
इन पन्क्तिओयोन का अर्थ इस प्रकार है :
अतिथि सत्कार को हम भारत के लोग अपने प्राणों से भी अधिक महत्व देनेवाले हैं l हम मतलबी नहीं है, पैसों के
लालच में रोटी को नहीं पूजते l
किता सुन्दर विचार है देखीएl इओस भावार्थ को निभानेकेलिए हम दीक्शाबद्ध होना चाहिएl
अगर एक गृहस्त इन गुणों को अपनाता है तो वह स्वयं खुश रहता है और दूसरों को भी खुश रख्सकता है |
tRNaani bhUmirudakaM vaakchaturthI cha sUnRtaa |
etaanyapi sataaM gEhE nOchChidyantE kadaachana || - Mahaabhaarata, udyoga parva
Grass, land, water and fourth being pleasant and honest speech - these are never severed off from the home of a righteous person.
A righteous man, may not be rich and famous. He may not have cushions of silk with threads of gold. He may not have silver plates and golden spoons to eat from. He may not have an elaborate course of menu to offer either. But, there is never a scarcity of grass, that means Darbhaasana'. They have land, ie a place to sit or lie down even, so that the guest is comfortable. Water, a very essential element for the survival of any kind of being. Be it a rich man or a poor man, it is ultimately H2O only.
The fourth, is a distinct one. Pleasant and gentle speech! This is a faculty that comes through cultivating a good disposition and having a generous heart. It doesn't need any special equipment or privileges. All it takes, is a pure, pleasing and gentle demeanor and a great big heart.
In this context I am reminded of the relevant lyrics of a song from Raj Kapoor’s ‘Jis Desh me Ganga Bahteehai’
Mehmaan joh hamara hota hai
Woh jaan se pyara hota hai
Matlab ke liye andhe hokar
Roti ko nahi puja humne
When it comes to our guest, we love them more than our life. For the benefit of ourselves we do not worship food. Guest is God for us.
Adapting these four, completely inexpensive traits, shall lead us to the path of happiness and peaceful co-existence. Let us work towards adapting them and see where it takes us. After all, they cost nothing.
స్వస్తి
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 158
अजरामर सूक्ति - 158
Eternal Quote - 158
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/158-158-eternal-quote-158.html
रोहते सायकैर्विद्धं वनं परशुना हतम् l
वाचा दुरुक्तं भीभत्सं न सम्रोहति वाक्क्षतम् ll - महाभारतं, उद्योगपर्वं
రోహతే సాయకైర్విద్ధం వనం పరశునా హతం l
వాచా దురుక్తం భీభత్సం న సం రోహతి వాక్క్షతం ll
- మహాభారతము, ఉద్యొగపర్వము
అలుగు (బాణపు మొన) చేత కలుగు గాయము కాలాంతరము లో మానుతుంది. గొడ్డలి
వ్రేటుకు గురియైన చెట్టు కాలాంతరమున చిగురించుతుంది కానీ మనమున నాటిన
మాటలు వెలికి తీయలేము కదా.
తెలుగు మహా భారతములోని ఉద్యోగ పర్వములోని విదుర నీతి లో ఈ భావము ఈ
పద్యరూపములో వుంది:
తనువున విరిగిన యలుగుల
ననువుగ బుచ్చంగవచ్చు నతి నిష్ఠురతన్
మనమున నాటిన మాటలు
వినుమెన్ని నుపాయముల వెడలునె యధిపా
సందర్భోచితమని తలచి నేను వ్రాసిన పద్యమును మీ ముందుంచుచున్నాను.
మాటకన్న పదును మహిలోన జూడగా
కానరాదు వేరు కలికమునకు
అస్త్రశస్త్ర చయము కాశక్తి రాబోదు
రామ మొహనుక్తి రమ్యసూక్తి
వాడికలిగిన మాట ఎవరు వదిలినా ఎక్కడ నుండి వదిలినా తగిలేది హృదయానికే! అది
రక్తములో కలిసిపోయి నిరంతరమూ బాధ పెడుతూనే ఉంటుంది. అస్త్ర
శస్త్రములు దాని ముందు బలాదూరని చెప్పితీరవలసినదే!
ఎదుటివాడి మనసును గాయపరచేలా మాట్లాడటం, హింస కిందకే వస్తుందని
ఉపనిషత్తులు పేర్కొన్నాయి. మనం ఎదుటివారిని పలుకరిస్తే పండు వెన్నెల
కురిసినట్లుండాలి. ఎపుడు ఎక్కడ మాట్లాడినా అది ప్రియంగా మాట్లాడాలని భారతం
కూడా చెబుతుంది. మాట మనిషి విలువను పెంచుతుంది. మంచిమనిషిగా కీర్తి
తెచ్చుకోవాలంటే మంచి మాటే దానికి మార్గగామి.
మంచి మాట చాలు మనసు గాయము మాన్ప
మాట కటువుగున్న మనసు విరుగు
మాట తీరు ఎపుడు మనిషి గుణము తెల్పు
రామ మొహనుక్తి రమ్య సూక్తి.
మాటలోన ఓర్పు – మనసులో మరి నేర్పు
ఉన్నవాడు గెలుచు ఊళ్ళనైన
అందుచేత మాట అద్వితీయము గాంచ
రామ మొహనుక్తి రమ్య సూక్తి.
ఇంతటి ప్రాశస్త్యము కలిగిన మాటను మన నడవడికలో పప్పులో ఉప్పులా
వాడుకోనవలసియుంటుంది.
रोहते सायकैर्विद्धं वनं परशुना हतम् l
वाचा दुरुक्तं भीभत्सं न सम्रोहति वाक्क्षतम् ll - महाभारतं, उद्योगपर्वं
शरीर को अगर तीर लगताहै तो थोड़ा दर्द सह के उसे निकाल सकते हैं | अगर पेड़ को कुल्हाड़ी से मारते हैं तो कुछ दिनोके बाद फिर से वह अपने डालियों के साथ अपना पूर्व रूप प्राप्त करलेता है |लेकिन बात जो मनको घायल करती है उस घाव को किसी भी हालत में सुधार नहीं सकते |
बंदूकें, मिसाइलें भूल जाइए. भाषा किसी इंसान के लिए सबसे ताकतवर हथियार साबित हो सकती है. चाहे वह संगीत हो, कला हो, राजनीति या प्रार्थना हो. शब्दों की मार काफी गहरी होती है l
rohate saayakairviddhaM vanaM parashunaa hatam
vaachaa duruktaM bhIbhatsaM na samrohati vaakkShatam
- Mahaabhaarata, udyogaparva
The (injury) caused by an arrow might heal; a forest felled with an axe may sprout. (But) the (wound) caused by a spiteful, mean word shall barely ever recover.
Physical injuries are quick to mend. The body has the natural ability to try and fix the wound at the earliest. Even plants, when chopped with an axe, have the strength in their roots to sprout the plant again to its lush green self. But when a spiteful word is spoken, the damage caused is tremendous. Without any physical contact, one can easily hurt someone's heart and kill their spirit. Words have colossal power in them. They could either make or break the listener on many levels. One has to be very cautious at all times and watch his words. For, sped arrows and spoken words can never be taken back. Once out of the mouth, it could be, as permanent as, written on stone. It gets etched in the mind of the listener forever.
Words are much more powerful and influential than any weapon and it is a 'weapon of future' and that must never be misused.
Words have a longstanding effect on the minds of a listener. They can make the listener his friend or his enemy. From daily household occurrences to nationwide struggle, words are influential in making a long lasting impact. The sarcastic remarks or kind compliments to your friends and family to powerful speeches at national and international forums, the sinew of words can be seen by the effect they have on the listener(s). It is aptly recognised in the story of Akbar and Birbal where the latter responded to the most important organ of the body as the 'tongue'.
**********************************************************
అజరామర సూక్తి - 159
अजरामर सूक्ति - 159
eternal quote - 159
कुतो वा नूतनं वस्तु वयमुत्प्रेक्षितुं क्षमाः ।
वचो विन्यासवैचित्र्यमात्रमत्र विचार्यताम् ॥ - न्यायमञ्जरी
కుతో వా నూతనం వస్తు వయముత్ప్రేక్షితుం క్షమాః |
వచో విన్యాసవైచిత్ర్యమాత్రమత్ర విచార్యతాం || - న్యాయమఞ్జరి
ఈ శ్లోకము మాటలాడవలసిన తీరు యొక్క ప్రాశస్త్యము తెలుపుచున్నది. మన మాట
నిజముతో కూడియు , హితమైనదియు, సులభాగ్రాహ్యమైనదియు అయివుండవలె.
మనము చెప్పదలచుకొన్న విషయము మన మాట ఎత్తుగడలోనే ఎదుటివానికి
అర్థమైపోవలె. అంతే కానీ మన సంభాషణకు కమ్మలు కడియాలు తొడిగి వాస్తవాన్ని
చీకటి లోనికి గెంటి అలంకారయుతంగా అబద్ధాలు చెప్పకూడదు. అసలు అబద్ధమే
చెప్పకూడదు. అందుకే పెద్దలు కూడా
‘సత్యం భ్రూయాత్ ప్రియం భ్రూయాత్ న భ్రూయాత్ సత్యమప్రియం l
ప్రియంచ నానృతం భ్రూయాత్ఎషాదర్మః సనాతనః ll
అన్నారు . అంటే ప్రియమైన నిజము చెప్పమాన్నారు. ప్రియమని అబద్ధము
చెప్పవద్దన్నారు. దీనికి ఒక చక్కని ఉదాహరణ మనకు రామాయణములో
లభించుతుంది. హనుమంతులవారు లంకకు పోయి సీతను కనుగొని రాముల వారి
వద్దకు వచ్చిన వెంటనే 'దృష్టా సీతా ' అంటారు. ఇక్కడ సీత అన్న మాట కూడా ముందు
వుపయోగించవచ్చు. అట్లు చేస్తే సీత పై అమిత మమకారము గల రాముడు సీతకేమో
అయినదని అసంకల్పితముగానే తలచి మూర్ఛిల్లవచ్చు లేక జరుగకూడనిదేదయినా
జరిగి పోవచ్చు. ఆయనది మానవ జన్మమే కదా ! అందువల్ల ఆంజనేయులవారు ఆ
విధమైన రీతిన ఘోషించినాడు. ఆయన వాక్చాతుర్యాన్ని రాములవారు ఒక
సందర్భములో ఈ విధముగా పొగుడుతారు.
హనుమంతుడు మారువేషములోవెళ్లి మొదటి సారి రామలక్ష్మణులను చూసి వారిని ప్రశ్నించిన తీరును రాములవారు వాల్మీకి రామాయణము లో ఈ విధంగా మెచ్చుకొంటాడు :
నానృగ్వేద వినీతస్య నా యజుర్వేద ధారిణః l
న సామవేద విదుషః శక్యమేవాభ్యభాషణం ll
ఋగ్వేద వినీతుడు అంటే వేదమును గురువు వద్ద అధ్యనం చేసిన వాడు. యజుర్వేద ధారిణుడు అంటే ఉదాత్త అనుదాత్త స్వరాలతో షడంగ సముపేతమైన వాక్ శుధ్ధి, సందర్భోచిత సమాధానాలు కలిగిన వాడు. సామ వేద విదుషః అంటే శాస్త్ర సంగ్రహుడే కాక గాన ప్రాధాన్యమైన సామవేదం సాంగోపాంగంగా నేర్చి తన ఊహా వైదుష్యంతో శ్రోతలకు రససిద్ధి కలిగించినవాడు. మాటకు అంత ప్రాధాన్యత వుంది. అడుగుటలో అణకువ వుండాలి.
కావున మాట్లాడే తీరును గూర్చి ఎంతయో తెలుసుకోవలసి యున్నది. విచక్షణా
రహితముగా మాట్లాడ కూడదు.
మాట తీరును గూర్చి ఎన్నోచోట్ల ఎంతో విస్తారముగా వ్రాసియుండుట చేత ఈ మాత్రపు
విమర్శతో చాలించుచున్నాను.
कुतो वा नूतनं वस्तु वयमुत्प्रेक्षितुं क्षमाः ।
वचो विन्यासवैचित्र्यमात्रमत्र विचार्यताम् ॥
- न्यायमञ्जरी
आगा किसी से किसी विषय पे हम बताना है तो हमारे बातचीत वास्तविकता या यदार्थ से भरा रहना चाहिए | और उस
में भी बहुत सावधान से शब्द चुनके व्यवस्थित तारीखे से रखना है | किसी भी हालत में न तो झूट न अतिरंजित तरीखा
अपनी बोली में प्रयोग करना है |
इसी बात की एक बहुत अच्छा उदाहरण देखिये |
जब हनुमान लंका से लौटता है तो पहले अपने आवाज़ में संतोष भरके ' द्रष्टा सीता' बोलता है| उस वाक्यमे सीता का
प्रयोग भी करसकता ता, लेकिन वसा करनेसे राम गलत समझनेका संभावना अधिक है | अगर राम को कुछ होगया
तो हनुमान का पूरा श्रम बेकार होजाता ता और राम को भी कुछ होसकता था | हनुमान तो बड़ा विद्वान् है और उन्हें
सही पदों का इस्तेमाल बहुत अच्छा मालूम था | उसीलिए उन्होंने वैसा बोला |
जब पहले पहल हनुमानजी छद्मवेष धारण कर राम लक्ष्मण को देखकर पूछ-ताछ करने लगता है तो प्रभु
श्रीराम लक्ष्मणजी से ऐसा कहते हैं:
नानृगुवेद विनितस्य न यजुर्वेद धारिणः l
नसामवेद विदुषः शक्यमेवा भ्यभाषणं ll
जिन्होंने, एक शिक्षक के साथ वेदों का अध्ययन किया है. यजुर्वेद का धारण किया है, माने, जो अपने भाषण को
एक उदात्त और अनुदात्त स्वर के साथ बोलसकता है और साम वेद विदुषी है. माने, ए न केवल विज्ञान का
संकलन है, बल्कि एक ऐसा व्यक्ति भी है जिसने गायन के महत्वपूर्ण सामवेद को एक अभिन्न अंग के रूप में
सीखा है और श्रोताओं को अपने कल्पना कौशल से समृद्ध किया है शब्द इतना महत्वपूर्ण है। इन सब गुण
अप्नानेसे वक्ता स्वयं पूछने में विनम्र होजाता है।
इसलिए हम हमारे बातचीत में सावधान रहना चाहिए |
kutO vaa nUtanaM vastu vayamutprEkShituM kShamaa@h |
vachO vinyaasavaichitryamaatramatra vichaaryataam ||- nyaayama~njarI
A fact can be told in many ways. We have to ensure that our expression is at its best.
Otherwise any damage can happen to whom the message is related. We should be careful of using the preceding and succeeding words in our dialogue. But we should never exaggerate
things obliterating the reality.
The best example fin supporting the above sookti is that of hanumaan. After his return from
lankaa, when He first met Ramaa, He ardently said, 'द्रष्टा सीता' (draShTaa sItaa - saw sItaa),
instead of inadvertently saying the word sItaa first. The logic being, He didn't want to cause
any unnecessary anxiety in raama's mind, immediately on hearing the word sItaa. Raama’s
mind could have thought of many unpleasant happenings to sItaa, before hanumaan could
even have a chance of saying that He saw her. He was THAT thoughtful! He first conveyed
the main highlight of his quest, which was, the sighting of sItaa! The same thing could have
been narrated with choice uncanny words, unwanted details or an unpleasant demeanor. But
that wasn't the case. He was SO cautious of raama's feelings even in the split second timing
of his words! That should be the true thoughts behind one's speech and that is a marvelous
way of presenting the facts as well.
Other instance Srirama praises Hanuman Addressing Lakshmana as follows:
nan Nanrugveda Vinitasya Na Yajurveda Dharinah l
na Samaveda Vidushah Shakyamevabhyabhasanam ll
Rigvedic humbler means one who has studied the Vedas with a teacher. Yajurveda
Dharinudu means one who purifies the Shadanga speech with noble eloquent voices and has
contextual answers. Sama Veda Vidushah is not only a teacher of science but also a person
who has learned the important Samaveda as an integral part of singing and has enriched the
listeners with his imaginative skills. Hence the word is so important. And one must be humble in asking.
Hence realise that our dialogue should be always soothing, nearer to the realty consisting
SUBHAM and SUKHAM to whom it is addressed.
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి -160
अजरामर सूक्ति - 160
Eternal Quote -160
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/160-160-eternalquote-160-l-ll-l-ll.html
दारिद्र्यनाशनं दानं शीलं दुर्गतिनाशनम् l
अज्ञाननाशिनी प्रज्ञा भावना भयनाशिनी ll - चाणक्य नीति
దారిద్ర్యనాశనం దానం శీలం దుర్గతినాశనం l
అజ్ఞాననాశినీ ప్రజ్ఞా భావనా భయనాశినీ ll - చాణక్య నీతి
దానము దాతను గ్రహీతను ఇరువురిని ఉద్ధరించుతుంది. దాతకు మనో నైర్మల్యము పెంచి భగవంతునికి అతని ఆత్మను అనుసంధించుటకు దోహదపడుతుంది.పాత్రత కలిగిన గ్రహీత తన కష్టమును తీర్చుకొనుటయేగాక,దాతకు కృతజ్ఞునిగా ఉంటూ, ఆ పరమాత్మ పై విశ్వాసమును పెంచుకొంటాడు.
శాస్త్రనియమానుసారం దానయోగ్యమైనవి కొన్నే ఉన్నాయి. వాటినే దానం చెయ్యాలి. వాటినే ‘దశ దానాలు’ అంటారు. ఇవి మొత్తం పది దానాలు.
గో భూ తిల హిరణ్య ఆజ్య వాసౌ ధాన్య గుడానిచ
రౌప్యం లవణ మిత్యాహుర్దశదానాః ప్రకీర్తితాః
దూడతో కూడుకున్న ఆవు, భూమి, నువ్వులు, బంగారము, ఆవునెయ్యి, వస్త్రములు, ధాన్యము, బెల్లము, వెండి, ఉప్పు...ఈ పదింటిని దశ ధానములుగా శాస్త్రం నిర్ణయించింది. వీటినే మంత్రపూర్వకంగా దానం చెయ్యాలి. అప్పుడే ఫలితం ఉంటుంది.
ఈ దానాలను గ్రహణ సమయాల్లో, పర్వదినాల్లో, సంక్రమణాల్లో చేస్తే దాని ఫలం పదింతలు అవుతుంది. ఈ దానాలను భక్తి,శ్రద్ధలతో చేయాలిగాని, దానగ్రహీతకు ఏదో ఉపకారం చేస్తున్నామనే భావనతో చేయరాదు. అలా చేస్తే ఫలితం శూన్యం అనే నిజాన్ని గుర్తించి మరీ దానం చెయండి.
కాలము మారినది. కాలానుగుణముగా, పరమేశ్వరార్పణమని త్రికరణ శుద్ధిగా తలచియోగ్యమైన వస్తువును యోగ్యుడగు వ్యక్తికి దానము చేయుట చేత దాతకు ఇష్టకామ్యము తప్పక సిద్ధిస్తుంది.
రెండవది శీలము.
ప్రాణం వాపి పరిత్యజ్య మానమే వాభిరక్షతు |
అనిత్యో భవతి ప్రాణో మానమాచంద్ర తారకం ||
అన్నారు ఆర్యులు. ప్రాణము కంటే మానము గొప్ప. కావున ప్రాణం పోతున్నాసరే మానమునే కాపాడుకోవాలి. ఎందుచేతనంటే ప్రాణము నిత్యమూ కాదు. మానము సూర్యచంద్రులు న్నంతవరకు ఉంటుంది. ఇదియే నిత్యమని తెలుసుకొనవలెను.
మానము ఆడ మగ అన్న తేడా లేకుండా అందరూ కాపాడుకోవలెను. కొందరు పురుషపుంగవులు ఈ శ్లోకార్థమును కేవలము స్త్రీలకు మాత్రమే అన్వయించి చెబుతూ వుంటారు. ఇది చాలా తప్పు. మానము అన్నది స్త్రీలకూ ఎంతముఖ్యమో, పురుషులకు అంతే ముఖ్యము. నాకు తెలిసిన ఒక సంఘగౌరవము కలిగిన వివాహితుడు, ఇంటికి చుట్టపుచూపుగా వచ్చిన స్వంత మరదలితో అసహ్యముగా సరసాలాడేవాడు. మా పనిమనిషికి అది చూచుట నిత్యకృత్యమై యుండేది. మరి ఆమె మాతో బాటూ తానూ పనిచేసే ప్రతియింట్లో చెబుతుంది కదా! మరి అందరూ అతనిని ఏహ్యభావముతో చూడరా! మరొక విషయమేమిటంటే అది అతనికి వ్యసనమై ఉద్యోగమూ వదిలిన్చేవరకూ విడువలేదు. అదే విధముగా నేడు స్త్రీలలో కూడా మానము పోతే పోనీ మంగళసూత్రము ఉంటేచాలునని అనుకొనేవారు కొన్ని దశాబ్దాల పూర్వము. ఇపుడు ఆ కష్టము కూడా లేకుండా దానిని తీసిపారవేసినారు. ప్రతిరోజూ ఎంత అసభ్య అసహ్యకరమైన వార్తలను మనము చూస్తున్నామో వింటునామో! నిజానికి గుణశీలములు లేని జన్మ వృధా కదా! ఒక్క నీతి నియమము ఉంటే భక్తి, గౌరవము వానికవే వస్తాయి. మంచి వైపు మనసు పయనించిందంటే మనకు అంతా మంచిమాత్రమే తోడవుతూ పోతాయి. స్త్రీకయినా పురుషునికయినా అటువంటి మనసును కలిగియుండుట అంత అవసరము.
ఇక మూడవది ప్రజ్ఞ. ప్రజ్ఞ ఒక పగిలిపోని గాలి గుమ్మటము లాంటిది. దానికి ఎంత జ్ఞానాన్నయినా గ్రహించి భరించి మనలను అనుగ్రహించే శక్తి కలిగియుంటుంది. జ్ఞానము పెరిగితే అజ్ఞానము నశించవలసిందేకదా! ఈ ప్రజ్ఞ అన్నది బహు ముఖములు కలిగినది. తనకు తానుఆ కలిగేది, తల్లిదండ్రుల ద్వారా కలిగేది, గురువులు నేర్పేది, పరిసరముల ద్వారా తెలుసుకొనేది, మిత్రుల ద్వారా గ్రహించేది, ఇట్లు ప్రజ్ఞను సాధించినవాడే సమర్థుడగుతాడు. లోకానికి ఉపయోగపడుతాడు.
నాలుగవది అతి ముఖ్యమైనది మన ఊహ. ఆది శంకరులవారు ' రజ్జు సర్ప భ్రాంతి' ని గూర్చి ఎప్పుడూ చెబుతూనే వుంటారు. తాడును చూసి పాము అని భ్రమించినంత కాలము అది మనకు పాముగా నే అగుపించి భయము గొలుపుతూ వుంటుంది. 'యద్భావం తద్భవతి' అన్నది ఆర్య వాక్కు. కాబట్టి భయాన్ని బయటికి పంపితే మనలో నిలిచిపోయేది ధైర్యము మాత్రమే! భీతావహమగునట్టి ఊహలు మనలో రాగూడదు. ఎప్పుడూ సుఖమైన, ఆనందమైన, సమాజ శ్రేయస్సు కలిగిన సదాలోచనలే మనలో కలుగుచూ ఉండవలెను.
ఈ విషయములను స్థితమతియై సాధించినవాడు స్థుతమతి కాగలడు.
दारिद्र्यनाशनं दानं शीलं दुर्गतिनाशनम् l
अज्ञाननाशिनी प्रज्ञा भावना भयनाशिनी ll - चाणक्य नीति
दान गुण लेनेवालेका दरिद्रता दूर तो कर ही देती है उस के साथ साथ, दाता पर, उनमे एक कृतज्ञताभाव पैदा करता है|उसी तरह डाटा को भी मन निर्मल बनाके आत्माकू भगवान् के नजदीक पहून्च्नेका मार्ग सुगम करता है| दूसरा है शीलता | 'प्राणं वापी परित्यज्य मानमे वाभिराक्षतु' यह आर्य वाक्य है | इस का मतलब ये है की प्राण जाए पर मान न जाए| जो सुशील होता है उन का आत्मा स्वच्छ होता है | स्वच्छता बढनेसे बुरे भावनाएं बिना बोले दूर होजाते हैं| तीसरा प्रज्ञा है| प्रज्ञा बिना फटनेवाला एक गुब्बारा जैसा होता है| जितना ज्ञान उस में घुसा सकतेहो उतना ऊपर
उद्सकते हो| चौथा भावना है| 'यद् भावं तद्भावति' यह आर्य वाक्य है | तुम्हारे सोच में जो है तुम्हे वही दिखाई देता है|आदि शंकराचार्यजी अक्सर इस सिलसिलेमे 'रज्जु सर्प भ्रान्ति' का उदाहरण देते हैं| माने जब तक हम कम रोशनी में रस्सी को साँप समझते हैं वह दर मन में वैसाही रह जाता है| जा वह भ्रान्ति दूर होता है तो हमारते दिल में धैर्य भार्जाता है |
daaridryanaaSanaM daanaM SIlaM durgatinaaSanam l
aj~naananaaSinI praj~naa bhaavanaa bhayanaaSinI ll - chaaNakya nIti
Giving, quells poverty, integrity dispels bad times, and awareness dismisses ignorance,
Contemplation dissipates fear.
1. Giving is an action which quells poverty of the giver as well as the receiver! The receiver gains what he wants and the giver gains on the scale of virtue. Hence, it eradicates poverty on different levels for all the people involved.
2. No matter, what the circumstance or conditions are, trading values and integrity is not a choice. Everything else may be in shambles, at least his soul won't be! Be it good times or bad, integrity of the person's character is what protects and brings him out in one piece from any adversity.
3. Awareness and ignorance are antonyms of each other, just as light and darkness. These two swords can never fit in one scabbard, when one is in, the other is out! When one has the awareness, there is no place for ignorance. It gets dismissed automatically!
4. Would one be afraid in his own house even if it were dark? Because of the his
familiarity of the dimensions of the house, he won't obviously bump into the walls. That familiarity leads him to contemplate his space and time. This contemplation dissipates all fears in him and makes his view clearer.
To turn any weakness to strength, acquire the right tool that dispels it from the very roots!
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 161
अजरामर सूक्ति
Eternal Quote
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/161-161-eternal-quote-161.html
दूरस्थो ज्ञायते सर्वः पर्वते ज्वलनादिवत् ।
चूडामणिः शिरस्थोऽपि दृश्यते न स्वचक्षुषा ॥ - रामयणमञ्जरी, किष्किन्दा कांडम्
దూరస్థో జ్ఞాయతే సర్వః పర్వతే జ్వలనాదివత్ |
చూడామణిః శిరస్థోపి దృశ్యతే న స్వచక్షుషా ||- రామయణమఞ్జరీ, కిష్కింద కాండ
ఎక్కడో పర్వత శిఖరము అంటుకొని మంటలెగుస్తుంటే దానిని మణిగా భావించి ఆహా
అది పొందితే ఎంతబాగుండుననుకొంటాము కానీ మన తలపై కిరీటములోగల
నిజమైన మణిని గూర్చి విచారించము.
అందుకే గదా పెద్దలుదూరపు కొండలు నునుపు అన్నది. మనము పని
ప్రారంభించునపుడు ముందు మన సత్తా అంచనా వేసి, మనకందుబాటులో నున్న
వస్తు,వ్యక్తి సముదాయముల విశిష్ఠతను పరికించి,పరిశీలించి,పరీక్షించి పరిశోధించిన
పిమ్మటే దూరపు వ్యక్తీ లేక వస్తువులను గూర్చి ఆలోచించవలెను కానీ చంకలో పిల్లిని
పెట్టుకొని ఊరంతా వెదుక కూడదు.
दूरस्थो ज्ञायते सर्वः पर्वते ज्वलनादिवत् ।
चूडामणिः शिरस्थोऽपि दृश्यते न स्वचक्षुषा ॥ - रामयणमञ्जरी, किष्किन्दा कांड
दूरी पहाड़ पर जो आग देखके हम उसे अनमोल पारस समझते हैं लेकिन जो अनमोल रतन हमारे सर पे ही है वो
हम नहीं देखते|
यह लोगों का मानसिक स्वाभाव है की जो भी वास्तु या आदमी निकट है जिन के जरीय सम्पूर्ण सहायता हमें
मिलसक्ता है उनके कदर हम नहीं करते लेकिन जो हम से दूर होने के कारण नहीं देख सकते लेकिन सिर्फ
दूसरों से सुन सक्ते हैं उस पे अधिक भारसा रखते हैं |आदमी किसी भी समय पर सतर्क रहना चाहिए | काम शुरू
करने के पहले अपने बल का अंदाज लजाना चाहिए | कल्पनाओं पर भरोसा रखके काम नहीं करना चाहिए |
dUrasthO j~naayatE sarva@H parvatE jvalanaadivat |
chUDaamaNi@H SirasthOpi dRSyatE na svachakShuShaa || - raamayaNama~njarI, kiShkinda kanda
Those that are far away seem like the fire atop a hill. But when on one's own head, even a crest jewel,
is invisible to the eye.
Grass on the other side is greener! The verse says the same thing. It is our illusion that when
something is far away, we value it more. It appears to be nice and shiny, just as the fire atop a hill
misleading us to be a jewel. Unfortunately one will not care to identify the precious crest jewel on his
own head, He never thinks to see it with his own eyes. The essence here is, know the worth of what's in
hand. Ignoring one's own talents & gifts and aspiring for something that is not, will aid in no way.
People ignore to see the good in those things or persons closely around them, but sing the greatness of
those with whom they din't come into touch. Think first what is available in your vicinity. Grab the
opportunity. Don’t depend on imaginations.
స్వస్తి.
*************************************************************
అజరామర సూక్తి - 162
अजरामर सूक्ति
Eternal quote
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/02/162-162-eternal-quote-162.html
सन्तुष्टो भार्यया भर्ता भर्त्रा भार्या तथैव च ।
यस्मिन्नेव कुले नित्यं कल्याणं तत्र वै ध्रुवम् ॥
- मनुस्मृति
సంతుష్టో భార్యయా భర్తా భర్త్రా భార్యా తథైవ చ |
యస్మిన్నేవ కులే నిత్యం కల్యాణం తత్ర వై ధృవం || - మనుస్మృతి
భార్య భర్త బండియొక్క రెండు చక్రాలైతే వారి అన్యోన్యతే ఇరుసు.ఇరుసు సరిగా వుంటే
ఇక సంసారమనే బండి సజావుగా దారి పై పరుగిడుతుంది.అన్యోన్యత, ఆత్మీయత,
ఆప్యాయత, అంతఃకరణ , అనురాగము కలిగిన భార్యాభర్తల కుటుంబమే సంతోషానికి
చిరునామా. వాళ్ళు బాగుంటే పిల్లలు బాగుంటారు . వాళ్ళు బాగుంటే ఆనందమే
ఆనందం. మరి సంసారమన్నాక కలతలు రావా అంటే ముళ్ళున్నాయని రోజా పూలు
కోయకుండా వున్నామా. ఇదీ అంతే. సహకారము సామరస్యము , సహయోగము,
సాభిప్రాయము కలిసిన సహవాసమే భార్యాభర్తల అనుబంధమును బిగించే బందులు
(hinges ). అవి వదులైతే అప్పుడప్పుడు బిగించుకొంటూ వుండాలి. నేను వ్రాసిన ఈ పాట
సందర్భోచితమని మీ ముందు ఉంచుచున్నాను. మనసు పెట్టి చదివేది.
దయ జూపవా దేవ దరిని మము జేర్చగ లేవా
దయ జూపవా దేవ దరిని మము జేర్చగ లేవా దరిని మము జేర్చగ లేవా
నీ యండ దండలు లేక మేము ఏమై పోదుమో ||దయ||
బ్రతుకేమో గతుకు దారి సంసారం శకటము (కటికము)
చక్రాలే తిరుగ లేవయ్య లేవయ్యా కావగా
ఈ బాధ బరువుల బండినీడ్వగలేనీ ఎడ్లము ||దయ||
ముది మేమో మీదికొచ్చి మదమేమో అణగినా
ముదమేమో కానరాదాయె రాదాయె నీదయ
విధి మమ్ము ఏవిధమైన బాధల కెరగా జేయునో ||దయ||
మన పెద్దలను మనమేట్లు చూస్తున్నామో మనలను కూడా మనపిల్లలట్లే చూస్తారన్నది
గుర్తించవలసిన విషయం.
తల్లిదండ్రి గుణము తనయులకబ్బును
వారు మంచితోడ వరల వలయు
విత్తనమ్ము బట్టి వివరింప చెట్టుండు
రామమోహనుక్తి రమ్య సూక్తి
सन्तुष्टो भार्यया भर्ता भर्त्रा भार्या तथैव च ।
यस्मिन्नेव कुले नित्यं कल्याणं तत्र वै ध्रुवम् ॥ - मनुस्मृति
पती पत्नी गाडी के दो पय्ये होते हैं और उनके बीच के तालमेल ही धुरी होती है | ताल मेल ठीक है तो गाडी रास्ते पे आ
सान से चल सकती है | एक दुसरे को ठीक से समझना बहुत जरूरत है | अगर दोनोमेसे एक गुस्सेमे है तो दूसरा ,हाल
त समझ के दुसरे को समन्वय के साथ काम करना पड़ता है | अगर माता पिता ठीक हैं तो बच्चे भी वही रास्ते पे चलना
शुरू करते हैं | छोटे मोटे झगडे घर में होते ही हैं | लेकिन जो सूजबूज के हालत को परख के निर्णय लेता है उस घर नं
दन वन बनजाता है | पति पत्नी अगर अपने बड़ों को गौरव देते हैं तो बुढापे में वो गौरव पा सकते हैं क्यों की बच्चेलोग ब
हुत होनहार और अक्लमंद होते हैं |जो बोते हैं सो पाते हैं |घर के मूल व्यक्ति पति और पत्नी ही होते हैं |
santuShTO bhaaryayaa bhartaa bhartraa bhaaryaa tathaiva cha |
yasminnEva kulE nityaM kalyaaNaM tatra vai dhRvam || - manusmRti
In a family in which, the wife is jubilant with her husband and so also the husband is exultant with his wife, there resides prosperity. This, is incontrovertible.
True prosperity does not lie in abundance of wealth. It is happiness that brings peaceful existence. When the ambiance is conducive and each member of the family has the mindset to use their fullest potential in amicability ,adjust-mentality, mutual recognition without leaving any room for contaminating the serene atmosphere of the home the happiness cannot move from there. For this wife and husband are the two wheels to drag the cart of life and harmony between them is the axis. If they mutually understand each other in perfect synchrony then the children will also follow the suit. If, as wife and husband you respect your elders your children will also respect you couple in future course. Petty tiffs and tantrums do exist but they are like thorns of a rose tree. If we are cautious we can attain the flowers.
In such a household, there will never be a controversy that persists harping the peace and prosperity, laughter and love, joy and jubilation of the house. May that be showered abundantly and bestowed generously on all!!
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 163
अजरामर सूक्ति -- 163
Eternal Quote -163
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/163-163-16eternal-quote-163_2.html
यदीच्छसि वशीकर्तुं जगदेकेन कर्मणा ।
परापवादसस्येभ्यो गां चरन्तीं निवारय ॥ - सुभाषितरत्नभाण्डागार
యదీచ్ఛసి వశీకర్తుం జగదేకేన కర్మణా |
పరాపవాదసస్యేభ్యొ గాం చరంతీం నివారయ || - సుభాషితరత్నభాణ్డాగార
గౌరవము పొందుటకు ఒకే మార్గమేమిటంటే పరులను తూలనాడ వద్దు. ఆవు గడ్డి మేసే
ఆనందములో అది పరుల పొలమా అని ఆలోచించదు. మనిషి పైమెట్టు చేరగానే సాటి మనుషులను
హీనంగా చూస్తాడు. అన్నీ తెలుసుననుకొంటే అగాధమే గతియౌతుంది.స్థితి ఏదయినా ఆ
గౌరవము కాపాడుకొనుట తనమీదనే ఆధారపడుతుంది. గౌరవము ఆదాన ప్రదాన మైనది అంటే
ఇచ్చిపుచ్చుకోవలసిన వస్తువు. పెద్దలకు మరియాద పిల్లలకు ప్రేమ ఇస్తే అది గౌరవమును కాపాడినట్లవుతుంది. మన ప్రవర్తన మనకు ఎన్నో విషయాలు పెద్దలచే నేర్పించే అవకాశాన్ని కలిగించుతుంది.
यदीच्छसि वशीकर्तुं जगदेकेन कर्मणा ।
परापवादसस्येभ्यो गां चरन्तीं निवारय ॥ - सुभाषितरत्नभाण्डागार
सामान्यतः आदमी अपना शान बढानेकेलिए दूस्रोका या तो कदर नहीं करता या उन लोगोंको नीचा दिखाता है | दूसरों के खेतों में चराई करने का शौक तो गाय को रहताहै लेकिन वह कभी भी दूसरों को कितना नुक्सान
पहून्चाराही है यह नहीं देखती |
उसी तरह लोग जब ऊपर का अदाव पहून्च्जाता है लोगों को नीचा दिखाना शुरू करता है | दूसरों के मन दुख्लाने से उनको कितना पीड़ा पहूंचता है यह नहीं देखते | यह गलत बात है | बड़ों को सम्मान देना ,चोटों को प्यारसे देखना हमरे धर्म का मुख्या सूत्र है | अगर बुजुर्गों का हम कदर करते है तो उनलोगों से बहुत कुछ सीख सकते हैं| व्यक्तित्व मूल आधार मर्यादा है | मर्यादा उन लोगों में रहता है जिनमे बड़ों केलिए गौरव और चोटों केलिए अनुराग होता है | घमंड अपनोंको दूर करता है|
yadIchChasi vashIkartuM jagadekena karmaNaa |
paraapavaadasasyebhyo gaaM charantIM nivaaraya || - subhaaShitaratnabhaaNDaagaara
If desirous of captivating the world with just one action, avert the cow grazing on the other's
pastures. That is the cow will not care to know in whose grass land she is grazing and how much
damage is being caused to the owner of the land, because it is interested only in its own eating and
enjoying.
This has got a great meaning. Normally when one comes to know he knows as little he climbs to the
top rung of the pedestal and starts looking down upon others. This bad habit will not gain him any
respect or reverence, on the contrary he will be disrespected or disgraced. Respect is reciprocal. That
does nat mean an old man of 70 years of age calling a person 40 around with all respect. Our culture
will not envisage that. The younger is to be addressed with affection and elder is to be addressed with
respect. Then there will be the likelihood of the elder parting his advises with the younger. This
attitude gets them closure to each other. The younger should not hurt the elder. This is the reciprocity
of respect. That essence of attitude adds flavor to the character.
స్వస్తి.
************************************************************
అజరామర సూక్తి - 164
अजरामर सूक्ति - 164
Eternal Quote - 164
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/164-164-eternal-quote-164.html
अहिं नृपञ्च शार्दूलं कीटञ्च बालकं तथा l
परश्वानञ्च मूर्खञ्च सप्त सुप्तान्न बोधयेत् l - चाणक्य नीति
అహిం నృపఞ్చ శార్దూలం కీటఞ్చ బాలకం తథా l
పరశ్వానఞ్చ మూర్ఖఞ్చ సప్త సుప్తాన్న బొధయేత్ ll - చాణక్య నీతి
సర్పము, రాజు,పులి, కీటకము,పసివాడు, కుక్క మూర్ఖుడు నిదురించు సమయములో
అవాంతరముగా లేపుట చేత ఏవిధమైన ఘోరమైనా జరుగ వచ్చును.
సర్పమును లేపితే కాటు వేయవచ్చు,రాజును లేపితే ముందు వెనుక చూడకుండా లేపిన
వ్యక్తిని కరవాలముతో ఖండించవచ్చు, పులిని లేపితే మనము పులిహోరా
అయిపోయినట్లే, కీటకాలను కదిలిస్తే అవి కుట్టే అవకాశము మెండు. విషకీటకములు
కుడితే అది ప్రాణాంతకముగా కూడా పరిణమించవచ్చు,పసివానిని అర్ధంతరముగా
లేపితే ఏడుపు లంఘీంచుకొంటాడు. మాన్పేవారికి తలప్రాణము తోకకు వస్తుంది,
కుక్కను మంచినిద్రలో లేపితే వెంటనే లేపిన వానిని కరిచే అవకాశము వుంది. మూర్ఖుని
నిదుర లేపితే వాడు తనకే హాని తలపెట్టుకొంటాడు ఇతరులకు హాని చేస్తాడో
ఊహించలేని విషయము. కోరి కొరివితో తల గోకుకోనేకంటే వూరకుండుట ఎంతో
మంచిది. అందుకే పెద్దలు ' ఊరకున్నంత ఉత్తమము బోడిగుండంత సుఖము
లేదన్నారు.
अहिं नृपञ्च शार्दूलं कीटञ्च बालकं तथा
परश्वानञ्च मूर्खञ्च सप्त सुप्तान्न बोधयेत्- चाणक्य नीति
नाग, राजा, बाघ, कीट, बच्चे कुत्ते और मूर्ख इन 7 को सोते समय नहीं जगाना चाहिए!
नाग जहरीला है, राजा झट से जागते ही उठाए आदमी को शत्रु समझकर मार सकता है, कुत्ते अजनबियों पर उचल
कर काट सकती है, एक बाघ को जगानेसे एक छलांग मारकर जगानेवालेको शिकार बना देता है, एक कीड़े के
काटने से हम बाख सकते हैं उसे नहीं जगानेसे, बच्चा ठीक से सोने नहीं दिया तो रोना शुरू करता है और उसे रोकना
आसान नहीं है।in सबसे ज्यादा अगर मूर्ख को हम जगाते हैं तो वह तुरंत किस मुसीबत को मोल्लेगा ए तो खुदा भी नहीं
जान सकता है । इनमें से किसी को भी जागने सुखद परिस्थिति नहीं उत्पन्न होता है। किसी की भलाई के लिए, उन्हें सोने
देना बेहतर है। लेकिन एक मूर्ख, घमंडी जो किसी के भी शब्द को ध्यान करने के लिए इनकार करके जागृत करटा है
तो ख़तरा खुदबखुद मोल्लेता है।
अक्लमंद कभी भी मुसीबत को आमंत्रित नहीं करता है, लेकिन जिस का अकल मंद हो वो किसी न किसीतरह ख़तरा
मोल्लेता है क्यूँ की वह उनका स्वभाव है ।
ahiM nRpa~ncha SaardUlaM kITa~ncha baalakaM tathaa l
ParaSvaana~ncha mUrkha~ncha sapta suptaanna bodhayEt ll - chaaNakya nIti
Snake, king, tiger, insect, child as well, dog and imbecile too - (these) 7 sleepers should not be
awakened.
Snake is poisonous, king can get angry, a tiger kills, an insect bites, a child cries, dog barks at
strangers. Waking up any of these is, quite understandably, not a pleasant circumstance. For one's
own good, he is better of letting them sleep.
But why an imbecile! It is dangerous to wake him because, he is arrogant and not in a mind to
heed to anyone's word. The minute the foolish wakes, he himself would not be knowing what he
does. He may cause trouble to everyone around due to his insane mind. He may ask questions that
the wise cannot answer. For, he won't accept anything for an answer. Such a person is better left
alone when sleeping, so that one does not invite trouble on to himself. Keep trouble at bay.
స్వస్తి.
****************************************************
అజరామర సూక్తి - 165
अजरामर सूक्ति - 165
Eternal Quote - 165
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/165-165-eternal-quote-165.html
सुदुर्बलं नावजानाति किञ्चित् युक्तो रिपुं सेवते बुद्धिपूर्वम् ।
न विग्रहं रोचयते बलस्थैः काले च यो विक्रमते स धीरः ॥ - विदुरनीति
సుదుర్బలం నావజానాతి కిఞ్చిత్ యుక్తో రిపుం సేవతే బుద్ధిపూర్వం |
న విగ్రహం రొచయతే బలస్థైః కాలే చ యో విక్రమతే స ధీరః || - విదురనీతి
బలహీనుల యెడల దయాళువై యుండువాడు , శత్రువులను శక్తితో కాకుండా బుద్ధితో
ఎదిరించువాడు,శత్రు బలమును తులనాత్మక రీతిలో పరిశీలించి ఎదిరించుటకు తగిన
సమయముకై నిరీక్షించువాడు నిజమైన ధీరుడు.
పైన ధీరుని లక్షణముల గూర్చి చెబితే దానికి వ్యతిరేక దిశలో హీనుని లక్షణాలను ఈ
దిగువ పద్యములో నేను తెలియబరచినాను.
దుర్బలుల కభయ మివ్వని దుర్జనుండు
మసలుచుండును మదము పై మరులు కొనగ
రిపుని సామర్థ్యమెరుగని రీతి గల్గి
పొగురు తో వైరి వర్గాల పోరు చుండు
सुदुर्बलं नावजानाति किञ्चित् युक्तो रिपुं सेवते बुद्धिपूर्वम् ।
न विग्रहं रोचयते बलस्थैः काले च यो विक्रमते स धीरः ॥ - विदुरनीति
धैर्यवान वह होता है जो कमजोरों पर दया दिखाता है,शत्रुवोंके आक्रमण के सिलसिलेमे अपने बुद्धिमत्ता से काम लेता
है,शत्रु के बल तुलनात्मक ढंग से परख के उनपर आक्रमण करनेका इरादा टलता है और ऐन मौके का इंतज़ार
करताहै
वही धीर कह्लायाजाता है |
sudurbalaM naavajaanaati ki~nchit yuktO ripuM sEevatE buddhipUrvam |
na vigrahaM rochayatE balasthai@h kaalE cha yO vikramatE sa dhIra@h || - ViduranIti
He who does not show even a little contempt towards the weak, handles the enemies with discern,
steers clear from having a conflict with the stronger and demonstrates valor is brave.
Bravery is not a measure of how muscular a person is. Nor is it the yard stick of how aggressive one
is. True bravery shows up in different colors.
The brave are compassionate towards the weak. They do not show the slightest contempt towards
those that have lesser endurance.
They deal with their opponents tactfully. Just because they have muscle, do not invite trouble onto
themselves unnecessarily.
If the opponent is stronger, it is certainly not a smart idea to rub the wrong way. Acknowledging
the other person's strength takes courage too!. All these are validations for one's bravery.
స్వస్తి.
****************************************************
అజరామర సూక్తి – 166
अजरामर सूक्ति – 166
Eternal Quote – 166
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/166-166-eternal-quote-166.html
प्रभुतं कार्यमल्पं वा यान्नरः कर्तुमिच्छति l
सर्वारम्भेण तत्कार्यं सिम्हादेकं प्रचक्षते- चाणक्य नीति ll
ప్రభుతం కార్యమల్పం వా యాన్నరః కర్తుమిచ్ఛతి l
సర్వారంభేణ తత్కార్యం సింహాదేకం ప్రచక్షతే ll - చాణక్య నీతి
జీవితములో ఎవరివల్ల లేక ఎవరిని చూసి నేర్చుకొంటు\న్నామన్నది ముఖ్యము కాదు.
చేయవలసినవైనా చేయ కూడనివైనా ఎవరినైనా చూసి నేర్చుకొనవచ్చు. సింహమును
చూసి పని చిన్నదైనా పెద్దదయినా పట్టుదలతో సాధించి తీరవలేనన్నది మనము
నేర్చుకొనవలెను.
సింహము తన వేట తీరును, కుంజరమైనా కుందేలైనా మార్చుకోదు. అక్కడ తన చింత
అంతా 'వేట' అనే మాట పైనే వుంటుంది గానీ తనకు ఎర కాబోయేది ఏది అని
ఆలోచించదు. దేనికయినా పొంచియుండి ,పరిసరములు పరిశీలించుతూ , అదను
కొరకు అతి జాగ్రత్తగా గమనించుతూ, ఒక్క ఉదుటున, సమయము దొరికిన వెంటనే ,
దుమికి పట్టి తన దంష్ట్రలతో చీల్చి వేస్తుంది. ఈ విషయమునే మనము సాధారణముగా
ఇంటిలో చూచే బల్లి యందు కూడా గమనించగలము. నేను వ్రాసిన ఈ క్రింది
పద్యమును చదవండి. మీకే అవగతము కాగలదు.
బల్లిని జూడు కీటముల బట్టగ ఎంతయు పొంచియుండి తా
జల్లను రీతి నాలుకను సాచి తటాలున లాగి మింగు, ఆ
చల్లని ఓర్పు నేర్పులను చక్కని రీతిన ఆచరించుచో
ఎల్ల విధమ్ములౌ జయము లేర్పడ గాంతుము రామ మోహనా!
మనము గూడా ఆ గుణమును మనము తలపెట్టిన సత్కార్యములకు
అనుసంధించుకొని, మనోసమర్పణతో చేసిన ఎడల విజయము కరతలామలకమే గదా!
प्रभुतं कार्यमल्पं वा यान्नरः कर्तुमिच्छति
सर्वारम्भेण तत्कार्यं सिम्हादेकं प्रचक्षते- चाणक्य नीति
कार्य महत्वपूर्ण है या तुच्छ हो - शुरू से समाप्त करने तक एक शेर की तरह, कुल समर्पण के साथ ला
गू करना चाहिए।
एक शेर पहले, छिपकर अपने दृष्टिकोण से चुपचाप दुबक के बैठता है (घुटने मुड़े और शरीर के ऊप
री हिस्से में आम तौर पर ऐन मौके का इंतज़ार में , खुद को बचातेहुए , इंतज़ार करना।) और अपने शि
कार की हर चाल देखता है और फिर सही समय पर आक्रमण करता है।
यह शिकार की अपनी शैली है! निश्चित रूप से इन कदमों का, हर एक समय शेर निष्पादित करता है।
वह एक छोटे से खरगोश पर हो या एक बड़ा गजराज हो बस एक ही तरीखाअपनाता है जिस से उस
का शिकार छूट न जाय! उनका ध्यान शिकार पर पूरी तरह से है और समर्पण के साथ रहता है। इसी
मिसाल हम घरों में छिपकली के जरिए भी देख सकते हैं l
हम भी किसी भी काम समर्पण के साथ करना चाहिए । समर्पण के साथ करनेवाला कोइ भी काम
जरूर सफल होता है । समर्पण ' अपने आप पर रखनेकी एक उम्मीद है, दूसरे लोग हमारे ऊपर
रखनेका नहीं है!
prabhutaM kaaryamalpaM vaa yaannara@h kartumichChati l
sarvaarambhENa tatkaaryaM siMhaadEkam prachakShatE ll - chaaNakya nIti
Be the task significant or trivial that one intends to do - he should execute it with total dedication from start (to finish), like a lion.
A lion first approaches stealthily, then crouches silently, watches every move of his prey and then pounces at the right time. This is his style of hunting! He certainly has to execute all of these steps, every single time. He can't lax on any of his hunting techniques just because he is preying on a little rabbit! He still has to be as cautious so as to not alert his meal away from him smile emoticon. He works just the same, whether he is hunting down an huge elephant or a tiny hare! His attention is totally on the prey and he does it with dedication.
Same should be the dedication, whether the task at hand is a significant one or a trivial one! Whether the task gets recognized by the entire world or not, whether his duty calls him in a forest with only animals to accompany (no paparazzi smile emoticon, it should be done with the same rigor and dedication! We can gain the same experience from a lizard in our houses. Its concentration to grab the prey.
Dedication is not what others expect of one, but what one expects of himself and offers to others!
****************************************************
అజరామర సూక్తి - 167
अजरामर सूक्ति - 167
Eternal Quote - 167
निर्विषेणापि सर्पेण कर्तव्या महती फणा l
विषमस्तु न चाप्यस्तु घटाटोपो भयङ्करः ll - चाणक्य नीति
నిర్విషేణాపి సర్పేణ కర్తవ్యా మహతీ ఫణా l
విషమస్తు న చాప్యస్తు ఘటాటోపో భయఞ్కరః ll - చాణక్య నీతి
విషము అనే మాటకు నీరు అన్న అర్థము కూడా ఉన్నది. ఈ రెండవ పాదమునకు అర్థమేమిటంటే మేఘములో నీరు ఉండకపోయినా అంటే ఆ మేఘము నుండి లేక మేఘమాలనుండి వర్షము కురువకపోయినా విపరీతముగా గర్జించుట మనము గమనిస్తాము. అదేవిధముగా పడగ విషము కలిగియున్నా, కలుగాకయున్నా, ‘బుస’ కొట్టి భయపెట్టవచ్చు. కావున అన్నింటికీ మన శక్తిని ప్రదర్శించనవసరము లేదు. కొన్ని లేక కొంత ఆడంబరము, పటాటోపముతో కూడా సాధించవచ్చును.
కాబట్టి పాముకు పడగ కేవలము కాటు వేయుట కొరకే కాకుండా ఇతర ప్రయోజనాలుకూడా కలిగి వున్నది. ఆవిషయము పాముకు తెలిస్తే, కాటు వేసే అవసరము లేకుండా, తాను సురక్షితముగా వుండగలధు. ఆ పటాటోపము అత్యంత అవసరము.
ఈ సందర్భములో ఒక కథ గుర్తు చేసుకొందాము. ఒక వనములో ఒక పాము వుండేది. అది దారిన వచ్చేపోయే వారినందరినీ కాటు వేసేది. అందువలా చాలామంది చనిపోయినారుగూడా. ఒక రోజు ఆ దారిలో ఒక సాధువు పోతూ పాముజేసే పనిని గమనించి అందరినీ ఆవిధముగా చంపుట తప్పుకదా! ఎదో ఒకరోజు వారంతా ఒకటై తిరుగబడితే నీకు మొదటికే మోసము వస్తుందన్నాడు. పాము ఆయన చెప్పినది కూడా నిజమని తలచి కాటువేయుట మానుకొనింది. కొంత కాలము తరువాత దానిని గమనించిన తుంటరి పిల్లలు దానిని రాళ్ళతో కొట్టి గాయపరచుతూ వుండేవారు. ఒక మారు ఆ దారిన మరులా వచ్చిన మునివరుడు పామును గమనించి కారణమడిగితే పాము "మీరు చెప్పినప్పటినుండి కాటు వేయక పోవుటవల్ల కలిగిన ఫలితము ఇది" అని అంటూ తన నిస్తేజ స్వరూపమును చూపించినది. అప్పుడా ముని నేను నిన్ను కాటువేయుటకు మాత్రమే పడగను వాడవద్దన్నాను కానీ బుస కొట్టుటకు వద్దనలేదే!" అన్నాడు. పాముకు బుద్ధి వచ్చి అప్పటినుండి అటులనే చేయసాగింది.
దీని వల్ల మనకు తెలిసేదేమిటి ? మనలో శక్తియున్నదని అందరినీ మట్టు పెట్టుట కాదు మనలో యుక్తి కూడా వున్నదని గ్రహించి దానిని ఉపయోగించటము . అప్పుడు మనకూ బాధలేదు ఎదుటివారికీ ఇబ్బంది లేదు. దీనినే నేటి Management Science లో Win Win Situation అంటారు. "అన్నీ వున్నాయిష" అని తమ మూలములనే తాము ఎద్దేవా చేసుకొనే వారు, ఇటువంటి విశ్లేషణలు చేసిన మనపూర్వుల గొప్పదనమును గుర్తించితే మంచిది.
కాబట్టి కార్య శూరుడెప్పుడూ తన ధైర్యమునేగాక ఉచితజ్ఞత ప్రదర్శించితే తననూ తన పరివారమును కూడా క్షేమముగా ఉంచుకొన గలుగుతాడు. కావున ఉచితజ్ఞత అలవరచుకొనుట మనకు ఎంతయేని అవసరము.
ఇక్కడ ఇంకొక మాటకూడా చెప్పుట అసందర్భము కాదని చెప్పుచున్నాను,
వస్త్రేణ వపుషా మూర్ఖాః పండితానాం సభాస్వపి l
ఛత్రన్యాయేన రాజ్యన్తే సత్సంగఫలమీ దృశం ll
అన్నారు పెద్దలు. పండితుల సభలో వారివలెనే మనము వస్త్రధారణ కలిగియుండిన మనము కూడా పండితులమేనన్న భావన సభికులలో కలిగించినవారమౌతాము. నోరు మెదపగూడదు సుమా!
निर्विषेणापि सर्पेण कर्तव्या महती फणा l
विषमस्तु न चाप्यस्तु घटाटोपो भयङ्करः ll - चाणक्य नीति
साँप के फण केलिए, ढसके जहर भरनेके बदलेमे कई और उपयोग भी है। ढसना नहीं तो सही लेकिन डरानेकेलिये
सुस्कारना तो बहुत जरूरत है!
इस सिलसिले में 'नाग और साधु' की कहानी आप को सुनानी चाहिए। एक वन में साप आने जानेवालोंको एक साँप
ढसकर प्राणहानी पहूँचाती थी। एक बार एक साधु यह देखकर उसे बताया किअच्छे लोग जो बिना हानी किये हट कर
चलेजाते हैं , वैसे लोगों को क्यों ढसे ।
सांप ने मुनिवर की बात मानली और ढसना बंद करदिया।
कुछ बच्चों को यह एहसास हुआ, तो वे सांप पर पथराव शुरू कर दिये और सांप को घायल करदिए। इसलिए सांप
दिनबदिन कमजोर और कमजोर होनेलागा था। साधू एक दिन उस तरफ जाते जाते सांप को देखकर अचबित होगया ।
साधू साँप से पूछने पर बली की दुष्ट लोग ,उसे नहीं धसते देखकर पत्थर पेंखने लगे और उसे घायल करदिये ।
साधु बोले " मैं निश्चित रूप से काटने के लिए सलाह दी,लेकिन सुसकारने से कभी नहीं रोका! यह तो परमेश्वर से दीगयी
सुरक्षा तंत्र थी और आप अपनी खुद की सुरक्षा के लिए इसका इस्तेमाल करने की बहुत जरूरत है। कभी मत भूलना
कि!" साँप को अपने गलती का एहसास हुआ और तब से सुसकारना नहीं भूली । तब से लोग साँप के नजदीक जानेको
फिर से डरने लगे ।
सांप के काटने से नहीं, सिसकी ही काफी डरावना है। । किसी को कुछ भी करने की जरूरत नहीं है, लेकिन वह खुद
को और अपने विश्वासों की रक्षा के लिए, लोगों को अपनी गंभीरता दिखाना बहुत जरूरत है। ऐसे लोगों को अस्तित्व
कौशल कहते हैं।
इस सिलसिलेमे एक और बात बोलना चाहता हूँ l बुजुर्गों की यह बात सुनिये:
वस्त्रेण वपुषा मूर्खाः पंडितानाम सभास्वापी l
छत्र न्यायेन राजन्ते सत्संगाफलामी दृशम ll
खुले छत्री जिन के साथ होता है उनके साथ अगर कोइ बिना छत्री के साथ भी खडा होताहै, तो वे भी देखने
वालोंकेलिए छत्रीवाला जैसा ही नझर आता है l जो विद्यावान न होनेपर भी एक पंडित जैसा वस्त्रधारण करके
विद्वानोंके सभा में बैठता है तो, जब तक वे मूँ न खोले तबतक उनें भी पंडित ही समझते हैं l उसलिए पोशाक
जैसे सन्दर्भ है वैसे होना चाहिए l
वह जो निडर होकर किसी भी आसन्न घटनाओं का सामना करता है और चालाकी से दुनिया में अपना पहचान
बना सकता है वही कार्य शूर होता है।
nirviShENaapi sarpENa kartavyaa mahatI phaNaa l
viShamastu na chaapyastu ghaTaaTOpO bhaya~nkara@h ll - chaaNakya nIti
Even for a snake without poison, the hood has many a duties. Whether there is poison or not, its hissing has to be scary!
This one must be derived from the story 'The Snake and the hermit'. In the story, it is said that there was a snake who used to bite and injure passersby. Once a hermit told him that it is not the right thing to do. He went away, only to come back and see a very ailing and injured snake. When he asked what happened, the snake explained to him that, on the hermit's advice, he had given up biting. When some children realized this, they started pelting stones at the snake. He was hence weak and frail now. The hermit then told him, 'I certainly advised you not to bite, but never stopped you from hissing! That is your God given defense mechanism and you need to use it for your own protection. Never forget that!'
Whether a snake bites or not, his hissing is scary enough to ward off offenders. Same holds good in the society. One doesn't have to do anything, but if he is bold enough to show to the onlookers that, he has it in him to do the needful to defend himself and his beliefs, he can be a survivor. These are survival skills.
As regards the survival skills I would like add an elders’ advice:
Vastrena vapushaa moorkhaah panditaanaam sabhaaswapi l
Chatranyaayena raajanthe satsangaphalamee drusham ll
A person though not ‘Wise’, if wares appropriate cloths of a ‘Wise’ and sits in their association he will also be regarded as a ‘Wise’ as long as he keeps ‘Mum’. Like a person without umbrella remains with those who stand with their umbrellas open will be considered that he too has an umbrella. Hence, it is not the strongest of the species that survives, nor the most intelligent. It is the one that is the most adaptable that survives! He who can face any impending events fearlessly and tactfully is a survivor in the world.
స్వస్తి.
अजरामर सूक्ति
Eternal Quote
यदशक्यं न तच्छक्यं यच्छक्यं शक्यमेव तत् ।
नोदके शकटं याति न नौका गच्छति स्थले ॥ - हितोपदेश, मित्रलाभ
యదశక్యం న తచ్ఛక్యం యచ్ఛక్యం శక్యమేవ తత్ |
నోదకే శకటం యాతి న నౌకా గచ్ఛతి స్థలే || - హితొపదెశము, మిత్రలాభము
ఏ పని ఎవరు చేయ గలరో ఆ పని వారు చేయ వలసినదే. అంతే గానీ అన్ని పనులూ అందరూ చేయలేరు. బండి నీటిలో తేలుచూ నడవదు, పడవ బాటపై పయనించదు. దీనినే ' వస్తు ధర్మము' అంటారు పెద్దలు.
ఒక బక్క పలుచటి వ్యక్తి బరువైన మూట ఎత్త గలడా అదే విధంగా ఒక లావుపాటి వ్యక్తి సన్నని వ్యక్తికీ సరిసాటిగా నడవగాలడా ! పాత్రలో పాలు పట్టుకోవచ్చును గానీ పంచె లో పాలు పట్టుకోలేము కదా ! ప్రతియొక్కరికీ తమ బలము బలహీనత తెలుసుకొనుట చాలా అవసరము. అదేవిధంగా అవకాశాలు అవరోధాలు కూడా తెలుసుకొని మసలుకోవాలి. అప్పుడే వ్యక్తి పరిణతి చెందినవాడవుతాడు. భగవంతుడు అందరికీ అన్నీ ఇవ్వడు కానీ తెలివి అందరికీ ఇస్తాడు. తేడా ఏమిటంటే ఆ తెలివిని ఉపయోగించుకొన వలెనని మనము తెలుసుకోవడమే. ఈ సందర్భములో సందర్భపూర్వకమైన ఒక కథ తెలియజేస్తాను.
అనగా అనగా ఒక వూరు. ఆ ఊరిలో ఒక చాకలి. ఆటను ఆ జంతువులతో ఈ ఈ పనులు చేయిన్చుకోనవలేనో అవి చేయించుకొంటాడు కానీ వానికి ఆహారము సరిగా ఇవ్వడు. ఒక రోజు బట్టలు ఎక్కువగా ఉండినాయి. అవి ఉతికి సాయంకాలము ఇంటికి తెచ్చిన తరువాత కుక్కకు, గాడిదకు గ్రాసము ఇవ్వకుండానే తాను తిని పడుకొని నిదురపోయినాడు. ఆకలి గొన్న కుక్కకు యజమాని చేష్ట చాలా కోపము తెప్పించినది. తనకోపము తీరే మార్గమును గూర్చి ఆలోచించుతూ ఉంది పోయింది. నెమ్మదితనము గలిగిన గాడిద నోరు మూసుకొని ఉదాసీనముగా పడుకొని ఉండిపోయినది. ఆరోజు అర్ధరాత్రి ఆ యింటిలో ఒక దొంగ పడి విలువైన బట్టలన్నీ దోచుకొని పోతూ ఉంటే కుక్క నోరు మెదపలేదు. గాడిద’ అయ్యో! ణా యజమాని ఇంట్లో దొంగతనము జరిగినా కుక్క మొరగలేదే అని, కుక్కను నిందించి, యజమానికి మేలుజేయ తలంచి, తాను ఓండ్రపెట్ట సాగింది. నిద్రాభంగము కలిగినందుకు కుపితుడై, కర్రతో గాడిదను బాగా బాదినాడు. చూచినారుకదా! తనపని కాకున్నా మంచి చేయబోయి గాడిద, తానూ చేసిన మంచిపనికి దుష్ఫలితమును అనుభవవించినది.
అందుచే ఎవరికీ నిర్దేశించినపని వారు చేయుట మంచిది.
यदशक्यं न तच्छक्यं यच्छक्यं शक्यमेव तत् ।
नोदके शकटं याति न नौका गच्छति स्थले ॥ - हितोपदेश, मित्रलाभ
जो काम कर सकते हैं वह जरूर करते हैं जो काम बस की बात नहीं वह किसी भी हालत में नहीं कर सकते. ना थो गाडी नदी में नाव जैसा जा सकती है | न ही नाव गाडी जैसा सड़क पर.इस दुनिया में कोई भी वस्तु या मनुष्य अपने गुण गनोके अनुसार और जिस काम करनेका क्षमता है वही काम करसकते हैं | मनुष्यमे, एक समय ऐसा भी होता है की वह काम शुरू करनेसे ही पहचान सकता है टा की वह काम कर सकता है या नहीं | एक छोटासा बालक , घर में खेलते समय कोई कुर्सी उनके सामने आजाती है तो थोड़े देर केलिए विफल प्रयत्न करके उस काम छोड़ देता है | मनुष्य को तो काम के बारे मे सुनते ही वह उस काम का का लायक है या नहीं , खुद ही समझ जाता है | उस को अपने शक्ती का जरूर पहचान होना चाहिए | भगवान् जो भी दिया है दिया है हम उन गुणों को पहचान कर चल्नेमे ही हमारे भलाई है |
इस संबंध में, आप इस कहानी पढ़सकते हैं जो संदर्भ के लिए उपयुक्त है।
एक छोटे से शहर में एक धोबी रहता था। उसके पास एक कुत्ता और एक गधा था। कुत्ता मालिक के घर का आरक्षण करता था और गधा अपनी पीठ पर धोबी के घर, कपडे
के गठरी को अपने पीठ के जरिए घर पहूँचाता था।
धोबी जानवरों के लिए निर्दयी था और उन्हें ठीक से खाना नहीं दे रहा था। कुत्ता उसे सबक सिखाना चाहता था और एक अवसर की प्रतीक्षा कर रहा था।
एक रात, एक चोर धोभी के घर में घुस गया। कुत्ते ने चोर को देखा और बिना भौंके चुप रहा। गधा, इन सभी को देखकर, दयालु दिल वाला गधा खुद को शांत नहीं रख सका और भड़कने लगा। हालांकि चोर तो भाग गया। लेकिन धोबी की नींद खराब हो गई और वह गुस्से एन बाहर निकलकर लाठी से गधे का दम तोड़ दिया।
हम इस कहानी से जो सीखते हैं वह यह है कि हम वह काम बेहतर तरीके से करते हैं जो
हमसे अपेक्षित है। अपनी नाक को दूसरे काम में झोंककर हम मुसीबतों में घिर जाते हैं।
यहां निष्कर्ष यह है कि गलत दिशाओं में किसी भी बिंदु पर झल्लाहट या ऊर्जा फैलाना नहीं है। लेकिन वास्तविक जीवन में समस्या यह है कि सब कुछ अपनी विशेषताओं के बारे में एक टैग के साथ नहीं आता है! कभी-कभी, यह संभव और संभव के बीच एक पतली रेखा है। हमारे लिए यह पता लगाना है कि क्या करना उचित है और क्या सादा असंभव है। वास्तविक जीवन के साथ एक और समस्या, यह बैक ग्राउंड संगीत के साथ नहीं आती है। फिल्म या नाटक देखते समय, कई बार, बैक ग्राउंड संगीत हमें परिदृश्य को समझने में मदद करता है। वास्तव में, इस तरह के संकेत हमारे लिए यहां और वहां नहीं गिराए जाते हैं। हमें यह पता लगाना है कि जो दिया जाना चाहिए उस पर क्या अमल करना चाहिए! आपको अपने स्वाट का एहसास करना होगा। (ताकत, कमजोरी, खतरा और कमजोरी)
उसके लिए ईश्वर ने उन चीज़ों को स्वीकार करने के लिए सहजता का पता लगाने के लिए ज्ञान दिया है जिन्हें बदला नहीं जा सकता है और उन चीज़ों को बदलने का साहस भी है जो एक कर सकते हैं और अंतर को अलग करने की क्षमता है।
yadaSakyaM na tachChakyaM yachChakyaM SakyamEva tat l
nOdakE SakaTaM yaati na naukaa gachChati sthalE ll - hitopadeSa, mitralaabha
That which is not possible, is not possible; that which is possible, is certainly possible. A cart cannot go in the water, a boat cannot go on earth!
There is a purpose for everything and everyone here in this world. Each person or object has to cater to the world as per the attributes that come with them. That is called 'vastu dharma', its basic attribute.
In this connection, you can go through this story which is apt to the context.
Once upon a time there lived a washer man in a small town. He had a dog and a donkey. The dog used to guard the master’s house and the donkey used to carry stacks of clothes daily on his back to and from the washer man’s house and river.
The washer man was unkind to the animals and was not properly feeding them. The dog wanted to teach him a lesson and was waiting for an opportunity.
One night, a thief broke into the washer man’s house. The dog saw the thief and kept quiet. The donkey, seeing all these, the kind hearted donkey could not keep himself calm and started to bray. However the thief ran away. But the sleep of the washer man was spoiled and could not make out a reason as to why the donkey brayed. With all the anger for disturbing him from the sound sleep he thrashed the donkey with a stick.
What we learn from this story is that we better do the work that is expected of us. By poking our nose into other's work we ma land in troubles.
The conclusion here is that there is no point fretting or exerting energies in the wrong directions. But the problem in real life is, not everything comes with a tag about its attributes! Sometimes, it is a thin line between possible and not possible. It is for us to figure out what is doable and what is just plain impossible. Another problem with real life, it does not come with back ground music. When watching a movie or a play, many a times, the back ground music helps us comprehend the scenario. In reality, such hints are not dropped here and there for us. It is for us to figure what should be pursued on what should be given up! You have to realise your SWAT. (Strength, Weakness, Threats and Weaknesses)
For that God has granted wisdom to find out the serenity to accept the things which cannot be changed and also the courage to change the things that one can, and the capacity to distinguish the difference.
స్వస్తి.
**********************************************
అజరామర సూక్తి - 169
अजरामर सूक्ति - 169
Eternal Quote - 169
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/169-169-eternal-quote-169.html
ज्येष्ठत्वं जन्मना नैव गुणैर्ज्येष्ठत्वमुच्यते l
गुणाद्गुरुत्वमायाति दुग्धं दधि घृतं क्रमात् ll
జ్యేష్ఠత్వం జన్మనా నైవ గుణైర్జ్యేష్ఠత్వముచ్యతే l
గుణాద్గురుత్వమాయాతి దుగ్ధం దధి ఘృతం క్రమాత్ ll
ముందు పుట్టినంత మాత్రాన అధికారము హస్తగతము కాదు. దానికి ప్రావీణ్యత
అవసరము.ప్రావీణ్యత అన్నది నిష్ఠురత,నియమ బద్ధత,నిర్భయత,నిరాడంబరత
మొదలైనవి కలిగిన యెడల వస్తుంది.
ఈ విషయము మనము పాలను చూస్తే అర్థము చేసుకొనవచ్చును.పాలు అట్లే ఉండిపోతే
పనికిరాకుండా పోతాయి. కాచి తోడు పెడితే పెరుగౌతుంది. పెరుగును చిలికితే వెన్న
వెన్నను వేడిచేస్తే నేయి వస్తాయి. కావున పరివర్తన తోనే మనిషి శ్రేష్ఠ, శ్రేష్ఠతర,
శ్రేష్ఠతముడు కాగలుగుతాడు. నేను వ్రాసిన ఈ రెండు పద్యములు పై విషయమును పుష్టి
చేస్తున్నాయి.
పాలు తోడు పెట్టి పరికింప పెరుగౌను
దధిని చిలుక వెన్న దక్కు మనకు
వెన్న కాచ నెయ్యి వెలువడు, వాడిన
తిండి రుచిని పెంచు తెలివి పెంచు
పాలను ఆదర్శముగా తీసుకొన్న వ్యక్తి తాను ఎన్ని విధములగు మార్పులకు లోనయినా
అమృతత్వమును వీడక ఆజ్య రూపము దాల్చి అందరి అన్నానికీ రుచులను పెంచుతాడు.
కాలికాలి నిప్పు కణికెయై లోహమ్ము
సుత్తిపోట్ల దినియు సుందరముగ
రైలు పెట్టె యౌచు రయ్యిఁ రయ్యిఁ న సాగు
సంకటాల మరచి సాపు గాను
ఇనుము సమ్మెట పోట్లకు వెరచియుంటే ప్రయాణికులను కడుపులో దాచుకొని
ప్రయాణము సాగించేదికాదుకదా! అందుకే తాను భవిష్యత్తులో ఏమి కావలేనాను
నిర్దుష్ఠమగు అభిప్రాయంనులను కలిగినవారు, తగిన విధముగా తమను
మలచుకొనుటకు ఎన్ని కష్టములనైనా భరించుతారు.
सिर्फ़ पहले पैदा होनेसे आदमी प्रभुता नहीं पासकता | केवल वह अपने प्रवीणता से ही बनता है | निडरता,
निष्ठुरता,नियमबद्धता से ही वह उन्नाती पासकता है | हम दूध को देखेंगे तो अगर वह वैसा ही रह्गयातो बिना किसी
काम का निरुपयोग होजाता है | दूध को गरम करके, ठण्डा होने के बाद थोड़ा छांच डालेंगे तो वह दही बन जाता है |
उसे मन्थन करनेसे माखन मिल्जात है | उसे गरम करनेसे घी मिलता है | इसी तरह आदमी परिवर्तन होते होते ही श्रेष्ट
बन सक्ता है |
jyeShThatvaM janmanaa naiva
guNairjyeShThatvamuchyate
guNaadgurutvamaayaati
dugdhaM dadhi ghRutaM kramaat
Mere seniority doesn't get the worth and hence it seldom comes by birth, it comes through efficacy, that is, respectability comes from merit, (just as) milk, yogurt, ghee - in order.
As we all know milk comes first. From milk comes yogurt. Yogurt is churned to get butter and in turn, the butter is melted perfectly to get ghee. Ghee is the 'cream of the crowd', literally and figuratively as well. Milk or yogurt can't claim that spot, just because they came first and in fact aided the production of the ghee. Without milk, there would be no ghee indeed. But then, the order of birth alone will have no bearing when it comes to nature or qualities.
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి -170
अजरामर सूक्ति - 170
Eternal Quote -170
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/170-170-eternal-quote-170.html
श्रेयाम्सि बहु विघ्नानि भवन्ति महतामपि l
अश्रेयसि प्रवृत्तानां दूरं यान्ति विनायकाः ll
శ్రేయాంసి బహు విఘ్నాని భవంతి మహతామపి l
అశ్రేయసి ప్రవృత్తానాం దూరం యాంతి వినాయకాః ll
లోక శ్రేయస్సు కొరకు పాటుపడే మహనీయులకు విఘ్నాలు కొల్లలు. అదే హీనకార్యనులను ఆచరించే వారికి విఘ్నాలు కూడా విపరీతమైన దూరములో ఉండును.
श्रेयाम्सि बहु विघ्नानि भवन्ति महतामपि
अश्रेयसि प्रवृत्तानां दूरं यान्ति विनायकाः
लोक हित केलिए काम करनेवाले महान पुरुषों को वह काम पूरा करनेमे कई आतंक आकर खड़े होजाते हैं | वही कोई भ्रष्ट बुरा काम करने केलिए अपनाता है तो उन के काम में कोई अटकल नहीं होते |
shreyaamsi bahu vighnaani bhavanti mahataamapi l
ashreyasi pravRuttaanaaM dUraM yaanti vinaayakaaH ll
For the noble who perform laudable deeds, there are many a hurdles. From those involved in disgraceful deeds, even obstacles stay away!
*****************************************
అజరామర సూక్తి -171
अजरामर सूक्ति - 171
Eternal Quote - 171
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/171-171-eternal-quote-171.html
यदेवोपनतं दु:खात् सुखं तद्रसवत्तरं।
निर्वाणाय तरुच्छाया तप्तस्य हि विशेषतः ॥ - विक्रमोर्वशीयं (महाकवि कालीदास्)
యదేవోపనతం దుఃఖ్ఖాత్ సుఖం తద్రసవత్తరం l
నిర్వాణాయ తరుచ్ఛాయా తప్తస్య హి విశేషతః ll - విక్రమోర్వశీయం(మహాకవి కాళీదాసు)
ఎండ వేడి ఏమిటని ఎందుకంత వాడియని
అనుభవించ అర్థమౌను అది ఎంతో కష్టమని
నీడపట్టునే వుంటే నిజము తెలియజాలవని
నీకు అర్థమయ్యెనేని నీవు కష్ట పడుదువని
చెప్పుచుందిలే చెట్టు చెవిన వేయి ఈగుట్టు
यदेवोपनतं दु:खात् सुखं तद्रसवत्तरं।
निर्वाणाय तरुच्छाया तप्तस्य हि विशेषतः ॥ - विक्रमोर्वशीयं (महाकवि कालीदास्)
छाँव समझ तू सकता
जब गर्मी अपनाता
सुख चैन समझ सकता
जब बाधा खुद लेता
Yadevopanatam dukhaat sukham tadrasavattaram l
Nirvaanaaya taruchchhaayaa taptasya hi visheshatah ll - Vikramorvasheeyam (Mahakavi Kalidasa)
Come to know, you, shelter
When you feel hot summer
Difficulty, if you cross
Happiness come across
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 172
अजरामर सूक्ति -172
Eternal Quote -172
https://cherukuramamohan.blogspot.com/2021/03/172-172-eternal-quote-172.html
नहि प्रियं वक्तुमिच्छन्ति मृषा हितैषिणःlकिराथार्जुनीयम (महाकवि भारवि)
నహి ప్రియం వక్తుమిచ్ఛంతి మృషా హితైషిణః l కిరాతార్జునీయం(మహాకవి భారవి)
మనసారా పరులమేలు తలచేవారు కపట స్తోత్రములు ఎన్నటికి చేయరు.
नहि प्रियं वक्तुमिच्छन्ति मृषा हितैषिणः l किराथार्जुनीयम (महाकवि भारवि)
जोलोग चित्त शुद्धि से दूसरोंके भलाई चाहते हैं वे उनके झूटी स्तुति नहीं करते
Nahi priyam vaktumichchhanti mrishaa hitaishinah l Kiraataarjuneeyam (Mahakavi Bharavi)
Those who mean well for others do not want to please them by false praise.
స్వస్తి.
*****************************************
అజరామర సూక్తి - 173
अजरामर सूक्ति -173
Eternal Quote -173
कायं परहितं यस्य कलिस्तस्य करोति किम् ॥
సదయం హృదయం యస్య భాషితం సత్యభూషితం |
కాయం పరహితం యస్య కలిస్తస్య కరొతి కిం ||
సదయమైన హృదయముండి సత్య భాష భుషణుడై
పర హితమే పరమావధి పరమాత్మను చేరుటకును
అని నమ్మిన వాని నేమి ఆ కలి ఇక చేయగలడు
ఆలకించుడీ సూక్తి అందుకోండి మీరు ముక్తి
सदयं हृदयं यस्य भाषितं सत्यभूषितम् ।
कायं परहितं यस्य कलिस्तस्य करोति किम् ॥
ह्रदय कभी सदय हो
सत्यवचन भूषण हो
पर हित ही परमात्मा
का साया समझ गयो
करता क्या कलिपुरुष
वही तेरा महा धनुष
sadayaM hRudayaM yasya bhaaShitaM satyabhUShitam |
kaayaM parahitaM yasya kalistasya karoti kim ||
Heart with compassion
Free from corruption
No hurting no flirting
Making word lethal sword
With truth as the sharp blade
How can that KALI great
Will be a blate for Ur treat
********************************************-****************
అజరామర సూక్తి -174
अजरामर सूक्ति - 174
Eternal Quote -174
सन्तोषस्त्रिषु कर्तव्यः कलत्रे भोजने धने l
त्रिषु चैव न कर्तव्यो अध्ययने जपदानयोः l - समयोचितपद्यरत्नमालिका
సంతొషస్త్రిషు కర్తవ్యః కళత్రే భొజనే ధనే l
త్రిషు చైవ న కర్తవ్యొ అధ్యయనే జపదానయోః ll - సమయోచితపద్యరత్నమాలికా
పరుల ధనముకు పరుగులెత్తుట
పొరుగు దారల పొందుగోరుట
దినము అంతా తినగ తలచుట
తప్పు, తప్పక ముప్పు మనకు
లౌకికమైన అనేక విషయాలలో మానవునికి సంతృప్తి చాలా అవసరము. అందులోనూ అర్ధాంగి,భోజనము, ధనము అనబడు ఈ మూడూ అతిముఖ్యమైనవి. ఈ విషయములలో సంతృప్తి లేకుంటే ఆ వ్యక్తీ గతి అధోగతే !
అదే విధంగా పార లౌకికమైన విషయాలలో సంత్రుప్తికి తావులేదు. ముఖ్యముగా అధ్యయనము జపము దానము అన్న ఈ మూడు విషయాలలో. అధికస్య అధికం ఫలం అన్నారు ఆర్యులు . భగవత్ సాయుజ్యము చేరే వరకు ఇది ఇది సర్వే సర్వత్రా గుర్తు ఉంచుకోవలసిన విషయము.
ప్రాపంచిక వస్తువులను కలిగి ఉండటం సంతృప్తికి సంబంధించినది. సంతృప్తి మాత్రమే మిమ్మల్ని ఆనందసీమకు దారిచూపే ఏకైక విషయము. మీరు ఆ ఆనందాన్ని పొందినప్పుడు మీరు సంతృప్తిని పొందినారని అర్థము. అప్పుడు మీకు కావాల్సినవన్నీ మీకు ఉన్నాయని మీరు భావిస్తారు. ఆ తృప్తి, ఇతరులు ఇంకా ఏవో వస్తువులను కలిగి యున్నారన్న ఈర్ష్య లేకుండా చేస్తుంది. ఈ సంతృప్తి కారకములలో 3 విషయములు చాలా ముఖ్యమైనవి.
1. భార్య 2. సంపద 3. ఆహారం. ( ఆంగ్లములో WWF). కామమే అసంతృప్తికి మూలం, ఆనందం కాదు. అందము ఆకర్షణ పై మోహము పెంచుకోవటానికి అంతము లేనందున వ్యక్తి తన భార్యతో/భర్తతో తృప్తి చెందితే ఆనందము యొక్క అంచులు తాకవచ్చు. మీరు ఆమెపై నమ్మకాన్ని సృష్టిస్తే, మీరు జీవించినంత కాలం అందువల్ల పొందే సత్ఫలితమును ఆస్వాదించవచ్చు. మీ కామాన్ని తీర్చుటకు వేరు భామల పొందు కోరితే అది మిమ్మల్ని లోతైన సముద్రంలో ముంచివేయవచ్చు. సంపద కూడా అదే రకమైనది. సంపదను కూడబెట్టుకోవడంలో, మనము ఎప్పటికీ మరువకూడని విషయము, లక్ష్మీకరుడగు శ్రీనివాసుడు కుబేరుడికి రుణపడి ఉన్నాడు. మరి ఆయనే ఆమాదిరయితే మనమెంత. కాబట్టి సంతృప్తిని స్వీకరించుట మంచిది. తదుపరిది ఆహారం. ‘‘ అన్నసూక్తము ’’ వంటి ఆహారానికి సంబంధించిన చాలా శ్లోకాలు, మన వేదములలో ఉన్నాయి. వాని యందలి అతి ముఖ్యాంశము ఏమిటన, కడుపులో సగం మాత్రమే ఆహారంతో నిండి ఉండవలె, 1 \ 4 వ వంతు నీటితోనూ, 1 \ 8 వ గాలితోనూ మిగిలినది ఖాళీగానూ ఉంచవలెను. కానీ మనము ఎప్పుడూ అటువంటి సత్కర్మమును ఆచరించము. అందువల్ల చాలా ఆరోగ్య ప్రమాదాలను కోరి కొనితెచ్చుకొంటాము.
అందువల్ల మీరు WWF రింగ్లో ముగ్గురితో పోరాడాలి. మీరు విజయవంతమైతే మోక్షానికి మీ మార్గం నడకగా భావించబడుతుంది.
आदमी को लौकिक विषयों में कभी भी जितना जल्दी होसके उत्नाजल्दी संतुष्ठ होना चाहिए | और उनमे से पत्नी, भोजन और धन, के विषय में हद को कभी भी पार नहीं करना चाहिए | उसी तरह पारलौकिक विषयों में चाहत बढते ही जाना चाहिए | ख़ास तौर से अध्ययन,जप और दान के विषय में कदाचित तृप्त नहीं होना चाहिए जब तक भगवान् का सायुज्य नहीं मिलता|
जैसा कि सांसारिक चीजों के कब्जे से बच्नेका एक ही साधना संतुष्टि ही है l केवल यही एक चीज है जो आपको खुशी की ओर ले जाती है। जब आप उस खुशी को प्राप्त कर लेते हैं तो आपको संतोष प्राप्त होता है। तब आपको लगता है कि आपके पास वह सब कुछ है जिसकी आपको आवश्यकता है और जो आपको अन्य चीजों के कब्जे में पागल नहीं होने देता है। इस संतोष को प्राप्त करनेकेलिए 3 चीजें सबसे महत्वपूर्ण हैं।
1. पत्नी 2. धन 3. अन्न। (अंग्रेजी में WWF)। वासना अप्रसन्नता का स्रोत है, आनंद का नहीं। जैसा कि ग्लैमर और निष्पक्षता से प्रभावित होने का कोई अंत नहीं है, बेहतर है कि हम पत्नी के साथ पड़ाव डालें। यदि आप उसके प्रति विश्वास पैदा करते हैं, तो जब तक आप जीवित हैं, तब तक आप सभी फलों का आनंद ले सकते हैं। अपनी वासना को संतुष्ट करने के लिए किसी अन्य महिला पर नज़र डालते हैं तो आप गहरे समुद्र में डूब सकते हैं। धन भी उसी तरह का होता है। एक बात याद रखें कि अमीरी में हम कभी भी पार नहीं कर सकते, सर्वशक्तिमान श्रीनिवासजी को, जो कुबेर के ऋणी हैं। उसीलिए जो हमारे बस में है उसी संतोष को गले लगाना बेहतर है। अगला ‘खाना’ है। भोजन से संबंधित बहुत सारे मंत्र वेदों में हैं जैसे 'अन्ना सुक्त' आदि। उन में ऐसा बतायागया है की आपके पेट का आधा हिस्सा भोजन से भरा होना चाहिए, पानी के साथ 1 \ 4, हवा के साथ 1 \ 8 बाकी खाली रखना चाहिए। लेकिन हम कभी भी इसका अभ्यास नहीं करते हैं और इस तरह सारे स्वास्थ्य खतरों में उतार देते हैं।
इसलिए आपको WWF रिंग में तीन से मुकाबला करना होगा। यदि आप सफल हो जाते हैं तो आपके उद्धार का मार्ग चलना सुगम हो जाता है।
santoShastriShu kartavyaH kalatre bhojane dhane l
triShu chaiva na kartavyo adhyayane japadaanayoH ll - samayochitapadyaratnamaalikaa
There should have satisfaction in 3 aspects - wife, food, money. To realise God there should be no satisfaction. Even in that these 3aspects - learning, meditating, giving are highly invaluable and one should go on pursuing till he attains salvation.
As regards the possession of worldly things are concerned satisfaction, is the only thing that leads you to happiness. When you attain that happiness you are said to have attained contentment. You then feel that you have everything you need and that makes you not to be crazy of other's possession of things. In this contentment aspect 3 things are most vital.
1. Wife 2. Wealth 3.Food. (WWF). Lust is the source of displeasure and not pleasure. As there is no end to get infatuated to glamour and fairness better we put a stop with wife. If you create trust in her you can enjoy the fruits all along as long as you live. Switching on to some other lady to satisfy your lust may drown you in the deep sea. Wealth is also of the same kind. Remember one thing that we can never cross, in amassing wealth, The Almighty Srinivasa who is in turn indebted to Kubera. So better to embrace contentment. Next is food. There are so many hymens related to food like ‘’Anna Suktha’. Half of your stomach alone to be filled with food, 1\4th with water, 1\8th with air and rest a vacuum. But we never practise so and thus land into so many health hazards.
Hence you have to combat with three in the WWF Ring. If you succeed your path to salvation is deemed to have tread.
స్వస్తి.
అజరామర సూక్తి - 175
अजरामर सूक्ति - 175
Eternal Quote - 175
उद्यन्तु शतमादित्या उद्यन्तु शतमिन्दवः ।
न विना विदुषां वाक्यैर्नश्यत्याभ्यन्तरं तमः ॥ - सभारञ्जन शतक
ఉద్యంతు శతమాదిత్యా ఉద్యంతు శతమిందవః |
న వినా విదుషాం వాక్యైర్నశ్యత్యాభ్యంతరం తమః || - సభారఞ్జన శతకము
శత సూర్య చంద్ర భాసము
సతతము తాదాల్చి మెరయు సాత్వికుడైనన్
సేతువుగ గురువు గల్గిన
శితి మానసమందు కాంతి శీఘ్రము గాంచున్
తన చుట్టూ కోటి సూర్య ప్రభాభాసమానము కలిగి యున్నను శత సహస్ర శీత
కిరణాంశు సంకాశ రంజితమై యున్నను, వ్యక్తీ తన అంతరంగములోని శితి అనగా
తమస్సును ( చీకటిని ) దూరము చెసుకోలేడు. అది జ్ఞాని బోధనచే (అంటే గురు బోధచే)
మాత్రమె సాధ్యము.
బాల సన్యాసిగానే కనక దారాలు కురిపించినా జగద్గురువు శంకరులు గోవింద
భగవత్పాదుల గురుత్వమును ఆశ్రయించినారు. రామకృష్ణుని వంటి గురువుకై,
వివేకానందుని వంటి శిష్యునికి ఉభయులూ తపించినారు. అందుకే 'గురువు లేని విద్య
గుడ్డివిద్య' అన్న పాదము మాత్రమే ప్రచలితములో నున్న పద్యమును ఈ విధముగా
పూరించినాను:
గురువు నేర్పు విద్య గుమ్మటమ్మున వె ల్గు
గురువు లేని విద్య గుడ్డి విద్య
గురువు లేనివాడు గురిలేని బాణమే
రామమోహనుక్తి రమ్యసూక్తి
గురువు మీద గల్గు గుడ్డి నమ్మకమొండు
గురిని గూర్చు శిష్యు దరిని జేర్చు
నమ్మకమునకన్న నాణ్యమైనది సున్న
రామమోహనుక్తి రమ్య సూక్తి
గురువు పాదములను గుర్తుగా మదినెంచి
సాగి దండమెట్టి చక్కగాను
మంచిదారి సాగు మరియందరూ మెచ్చ
రామ మొహనుక్తి రమ్య సూక్తి
దీనిని బట్టి గురువు ప్రాధాన్యతను గుర్తించవచ్చును.
न विना विदुषां वाक्यैर्नश्यत्याभ्यन्तरं तमः ॥ - सभारञ्जन शतक
नहीं मिटा सकता | वह तो सिर्फ ज्ञानी (यानी गुरु ) ही अपने सद्बोधना से कर सक्ता है | जगद्गुरु शंकराचार्यजी भी गोविन्दभगवतपाद जी के शिष्य थे l उसी प्रकार विवेकानादजी रामकृष्ण परमहंसजी केलिए और परमहंसजी
na vinaa viduShaaM vaakyairnashyatyaabhyantaraM tamaH || - sabhaara~njana shataka
They say, 'there isn't enough darkness in the world to put out the light of even one little candle'. At the same time, at the other end of the spectrum, 'there isn't enough light in this world to eradicate even an ounce of the darkness within, without listening to the wise words of wisdom of the learned'. Despite being great by himself Jagadguru Shankaracharya had taken the ‘Gurutva’ of ‘Govida Bhagavatpada Ji’ and ‘Vivekananda’ craved to see his Guru in ‘Ramakrishna Paramahansa Ji’ and Paramamahamsa ji too yearned for ‘Swamy Vivekananda’. This shows the mutual affection affiliation of Guru and Shishya.
***********************************************
అజరామర సూక్తి - 176
अजरामर सूक्ति -176
Eternal Quote - 176
यत्र विद्वज्जनो नास्ति श्लाघ्यस्तत्राल्पधीरपि ।
निरस्तपादपे देशे एरण्डोऽपि द्रुमायते ॥
యత్ర విద్వజ్జనో నాస్తి శ్లాఘ్యాస్తత్రాల్పధీరపి |
నిరస్తపాదపే దేశే ఎరణ్డొపి ద్రుమాయతే ||
విద్వాంసులు లేని చోట అల్పజ్ఞులే ఆరాధ్యులు. చెట్లులేని భూమిపై ఆముదపు చెట్టే మహా
వృక్షము. మనకందరకు తెలిసిన నానుడికి మూలమీ శ్లోకము.
यत्र विद्वज्जनो नास्ति श्लाघ्यस्तत्राल्पधीरपि ।
निरस्तपादपे देशे एरण्डोऽपि द्रुमायते ॥
जहां ज्ञानी नहीं होते वहां अल्पज्ञ ही माननीय होजाता है जैसे आसपास कोई वृष नहीं होता एरंडी ही
महान वृक्ष माना जाता है |
yatra vidvajjano naasti shlaaghyastatraalpadhIrapi |
nirastapaadape deshe eraNDo.pi drumaayate ||
In a place where there are no learned people, even a dull witted person becomes laudable. In a place where there is no vegetation, a castor plant passes for a tree!
****************************************************
अजरामर सूक्ति - 177
Eternal Quote -177
विद्या मित्रं प्रवासेषु भार्या मित्रं गृहेषु च
व्याधितस्यौषधं मित्रं धर्मो मित्रं मृतस्य च- चाणक्य नीति
విద్యా మిత్రం ప్రవాసేషు భార్యా మిత్రం గౄహేషు చl
వ్యాధితస్యౌషధం మిత్రం ధర్మో మిత్రం మృతస్య చ ll - చాణక్య నీతి
స్వదేశము వదలి పరదేశమునకు పోతే మన విద్యయే మనకు తోడు అంటే
స్నేహితుడు.గృహమునందు ఆ స్థానము భార్యది మాత్రమే. రోగికి వేళకు మందు
తీసుకోనుటయే మిత్రము,మృతునికి తాను చేసిన దాన ధర్మములే మిత్రము.
కం. పరదేశమందు విద్యయు
వరమై దనరారు ఇంటి వధువును, మరియున్
ఆరోగ్యమునకు ఔషధి
పరమున ధర్మమ్ము సఖులు పలుకగా రామా!
विद्या मित्रं प्रवासेषु भार्या मित्रं गृहेषु च l
व्याधितस्यौषधं मित्रं धर्मो मित्रं मृतस्य च- चाणक्य नीति ll
जब हम परदेश जाते हैं तो हमारा विद्या ही हमारा मित्र बनता है |घर में अपना गृहिणी ही मित्र बनती है |व्याधिग्रस्त को
औषध ही मित्र है | जो चल बस्ता है उसे तो अपना धर्म ही मित्र है |
vidyaa mitraM pravaaseShu bhaaryaa mitraM gRuheShu cha l
vyaadhitasyauShadhaM mitraM dharmo mitraM mRutasya cha ll - chaaNakya nIti
Knowledge is a friend when on journey; wife is the friend at home; medicine is the friend of the sick;
virtue is the friend of the dead.
స్వస్తి.
***************************************************
अजरामर सूक्ति - 178
Eternal Quote - 178
लुब्धस्य नस्यथि यशः पिशुनस्य मैत्री l
नष्टक्रियस्य कुलमर्ध परस्य धर्मः l
विद्याफलं व्यसनिनं कृपणस्य सौख्यं l
राज्यं प्रमत्त सचिवस्य नराधिपस्य ll
లుభ్ధస్య నస్యథి యశః పిశునస్య మైత్రీ l
నష్ట క్రియస్య కులమర్థ పరస్య ధర్మః l
విద్యాఫలం వ్యసనినః క్రుపణస్య సౌఖ్యం l
రాజ్యం ప్రమత్త సచివస్య నరాధిపస్య ll
లుబ్ధత్వము కీర్తిని పోగొట్టును.లేనిపోని దోషములను ఎవరో ఒకరితో ఏకరువు పెట్టుట
స్నేహమును పోగొట్టును.కర్మ భ్ర్షష్ష్ఠుత్వము కులమును చెరచును.ధనమోహము
ధర్మమును చెడుచును, చెడు అలవాట్లు విద్యను నాశము చేయును, అవసరాలకు
కూడా డబ్బు ఖర్చు పెట్టని అలవాటు సౌఖ్యమును పోగొట్టును.ఏమరిపాటు కలిగిన
మంత్రి రాజులు రాజ్యములను వదులుకోనవలసి వచ్చును.
विद्याफलं व्यसनिनं कृपणस्य सौख्यं l
राज्यं प्रमत्त सचिवस्य नराधिपस्य ll
लोभी यश खोता है, अफवाह दोस्ती खोनेदेता है, करम भ्रष्ट अपने 'वर्ण' खोबैठता है, दुर्व्यसन विद्या का अवरोध होजाता
है, अवसर में भी पैसा नहीं खर्च करनेवाला अपने सुविधाएं खोता है, जो राजा और मंत्री प्रमत्त रहते हैं वे राज्य को ही
खोना पड़ता है |
lubhdhasya nasyathi yasah pishunasya maitree
nashtakriyasya kulamartha parasya dharmah
vidyaaphalam vyasaninah krupanasya soukhyam
raajyam pramatta sachivasya paraadhipasya
A greedy loses fame, gossips land in defame, a laggard in duty loses his 'varna' (caste),a miser deprives of his comforts, the king and minister who are not proactive lose their kingdom.
స్వస్తి.
*************************************************
अजरामर सूक्ति = 179
Eternal Quote -179
यद्यदालिखति मनः आशावर्तिकाभीः हृदयफलके ।
तत्तद्बाल इव विधिर्निभृतं हसित्वा प्रोञ्छति ॥
యద్యదాలిఖతి మనహ్ ఆశావర్తికాభీః హౄదయఫలకే |
తత్తద్బాల ఇవ విధిర్నిభృతం హసిత్వా ప్రొఞ్ఛతి ||
హృదయ ఫలకము మీద మనసు తన కోరికల కుంచెతో వ్రాసిన వ్రాతలన్నీవిధి
పసిబాలునిలాగా అదంతా చెరిపి నవ్వుతూవుంటాడు .ఇక్కడ కవి విధిని పసిబాలునితో
పోల్చుట అత్యంత సుందరము. తానూ చెరపనూ వచ్చు చెరపకనూ పోవచ్చు. కానీ
చెరచాలనుకొంటే మనకు తెలియకనే చేసివేస్తాడు. తానొకటి తలిస్తే దైవమొకటి
తలుస్తాడంటే ఇదేకదా!
కానీ విధి బలీయమని వీధిలో దీపము పెట్టి దేవుడా నీవే దిక్కు అనడము పూర్తిగా
అసమంజసము. భగవంతుని సాధించినవానికి అందనిదేముంది.
यद्यदालिखति मनः आशावर्तिकाभीः हृदयफलके ।
तत्तद्बाल इव विधिर्निभृतं हसित्वा प्रोञ्छति ॥
ह्रदय फलक पर हमारा मन हाथ में अपने इच्छाओं के 'ब्रश' (तूलिका) लेतेहुए एक अच्छा चित्र बनानेका प्रयास करता
है | लेकिन विधि एक नह्न्ने मुन्ने बालक जैसा आकर चुपचाप उसे अपने ढंग से साफ़ कर देता है |
हमारा सोच एक है तो उनका सोच और एक होगा |
लेकिन ऐसा समझ के हिम्मत कभी भी नहीं हारना है | कठोर भक्ति से हम परमात्माको प्रसन्ना कर्सकते हैं |
tattadbaala iva vidhirnibhRutaM hasitvaa pro~nChati ||
Whatever the mind inscribes (paints), with the brushes of desire, on the board of the heart, fate, stealthily, smilingly, wipes it all out, like a little child!
Man proposes, God disposes!
Not all desires of everyone burgeon and culminate in bearing fruit. One may paint his heart in all hues and shades of his desires, but only destiny has the final say. The poet beautifully compares destiny to a little child, who stealthily, yet with a smile on his face, does some mischief and leaves the site without a trace :). Similarly, destiny sneaks up noiselessly, wipes out all efforts and desires without a trace and leaves unperturbed!
స్వస్తి.
*************************************************************
अजरामर सूक्ति - 180
Eternal Quote - 180
दारिद्र्यात्पुरुषस्य बांधवजनो वाक्ये न संतिष्ठते l
सुस्निग्धाः विमुखीभवन्ति सुहृदः स्फारीभवन्त्यापदः l
सत्त्वं ह्रस्वमुपैति शीलशशिनः कान्ति परिम्लायते l
पापम् कर्म च यत्परैरपि कृतं तत्तस्य सम्भाव्यते ll - मृच्छ कटिकम् (राजा शूद्रक)
దారిద్ర్యాత్పురుషస్య బాంధవజనో వాక్యేన సంతిష్ఠతే l
సుస్నిగ్ధాః విముఖీ భవంతి సుహృదః స్ఫారీభావంత్యాపదః l
సత్వమ్ హ్రస్వముపైతి శీలశశినః కాంతి పరిమ్లాయతే l
పాపం కర్మచ యత్పరైరపి కృతం తత్తస్య సంభావ్యతే ll - మృచ్ఛ కటికము (రాజా శూద్రక)
పై శ్లోకము చదివిన తరువాత కోరికను ఆపుకోలేక అన్వర్థముగా దిగువ కనబరచిన
అష్టపాద ఉత్పలమాలిక నల్లి మీముందు ఉంచినాను.
వద్దకు రారు బాంధవులు వద్దని పోదురు మిత్రులెల్లరున్
హద్దును దాటి యవ్విధియు అన్నివిధంబుల బాధగూర్చు, నిన్
వద్దని వీడు దైహికము బౌద్ధికమైన బలంబు లెల్లయున్
అద్దము గాగ నిల్చు నిజ అద్భుత శీలము మాసిపోవు, నీ
వెద్దియు తప్పు చేయకనె విద్విషులౌదురు ఆప్తులెల్లరున్
వద్దుర డబ్బులేక వసి వాడిన రంభ పలాశ మైన నీ
వెద్దరి జేరలేక బిల మేర్పడ మున్గెడు నావ రీతిగా
దిద్దగలేవు జీవితము దిక్కెటుతోచక రామ మోహనా!
ఒకసారి వ్యక్తి దరిద్రుడైనాడంటే, అతని మాట బందువులు సరకు చేయరు,
స్నేహితులతని విసర్జించుతారు, అతని దురదృష్టము విచ్చలవిడిగా తాండవము
చేస్తుంది, శారీరిక మానసిక బలహీనతలు పుష్కలముగా ఏర్పడుతాయి. కళకళలాడే
తన భాగ్యచంద్రుడు వెలవెల పోతాడు, మరియు పరులు చేసిన తప్పులు కూడా తన
నెత్తిపైకి రావచ్చు. మరి ధనమే సర్వస్వమా అంటే అది నిజము కాదు . పెద్దలు ఈ మాట
కూడా చెప్పినారు .
'అర్థానాం ఆర్జితం దుఃఖం ఆర్జితానాంచ రక్షణే l
ఆయేత్ దుఃఖం వ్యయేత్ దుఃఖం కిమర్థం దుఃఖ భాజనం' ll
డబ్బు సంపాదించితే దాచుకొనే బాధ పడవలె, డబ్బు ఖర్చుచేస్తే సంపాదించే బాధ
పడవలె, కాబట్టి దుఃఖ కారకమైన డబ్బు ఎందుకు అని అంటున్నారు. మనము దీనిని
దుఃఖము కలిగించే డబ్బువద్దు అన్న మాటను ఎట్లు అన్వయించుకోవలెనంటే ,
అవసరానికి తగిన సంపాదన కావలసినదేకానీ అపరిమిత సంపాదన అనవసరము అని.
మనము హద్దుమీరి సంపాదించినది మంచిచెడ్డలనరసి పాత్రునికి దానము చేయవలెను.
కలిమిగల లోభికన్నను
విలసితముగ పేదమేలు వితరణియైనన్
చలిచెలిమ మేలుకాదా
కులనిధి యంబోధికన్న గువ్వల చెన్నా
అన్నది గువ్వలచెన్న శతక కర్త చెప్పిన నీతి వాక్యము.
కావున సంపాదన మన అదుపులో వుండవలసినదే కానీ సంపాదన అదుపులోనికి
మనము పోకూడదు.
दारिद्र्यात्पुरुषस्य बांधवजनो वाक्ये न संतिष्ठते l
सुस्निग्धाः विमुखीभवन्ति सुहृदः स्फारीभवन्त्यापदः l
सत्त्वं ह्रस्वमुपैति शीलशशिनः कान्ति परिम्लायते l
पापम् कर्म च यत्परैरपि कृतं तत्तस्य सम्भाव्यते ll - मृच्छ कटिकम् (राजा शूद्रक)
अगर किसी का किस्मत न ठीक होके जरीब बनजाता है तो उनके रिश्तेदार उनका कदर नहीं करते,दोस्त हाथ छोड़ देते,तकदीर सरपे नाचती रहती है, शरीर और मानसिक क्लेश बहुत सारे होजाते हैं| अपने भाग्य चन्द्रमा कांतिहीन होजाता है| दूसरोंके किये हुवे दुष्कार्यों का फल इन लोगों को भुगतना पड़ता है|
हमारे पूर्वजों ने ऐसा भी कहे हैं|
अर्थानां आर्जितम् दुःखम् आर्जितानांच रक्षणे
आयेद्दुखं व्ययेतः दुःखम् किमर्थम् दुःख भाजनम्
आद्मीई को पैसा कमानेसे या गमानेसे भी व्यथा तो होता ही है| कमाएंगे तो हम उस के आरक्षण में जुटे रहना पड़ता है और गमायेंगे तो फिर कमाना पड़ता है| तब यह दुःख का कारण होनेवाला पैसा कमाना ही क्यों ?
अगर इ दोनों टिप्पणियाँ मिलकर पढेंगे तो यह महसूस होता है की जितना तक का अवसर है उतनातक कमाना ही है और अगर उसके आगे भी कमाई निकलजाती है तो वह पैसा उन दरिद्रों में बाँट देना चाहिए जिन को उस पैसे का सही अवसर है|
Daaridryaatpurushasya baandhavajano vaakye na santishthate l
Susnigdhaah vimukheebhavanti suhridah sphaareebhavantyaapadah l
Sattwam hraasamupaiti sheelashashinah kaantih parimlaayate l
Paapam karma cha yatparairapi kritam tattasya sambhaavyate ll
(Mrichchhakatikam (Raja Sudraka)
misfortunes spread out, his physical and mental strength shrinks, the moon of his good
conduct becomes pale and even the wrongs committed by others are foisted on to him.
Let us see another shloka from Sanskrit:
Arthaanaam aarjitam duhkham aarjitaanaancha rakshane
Aayeddhukham vyayeddukham kimartham duhkha bhaajanam.
If we earn more we have to be careful and take strain to safeguard it. If we lose money we
have to strain again to earn. In either way we are committed to the pain. Hence we have to
earn that much which suits our needs and the rest to be distributed to the poor and the
oppressed.
స్వస్తి.
**************************************
Comments
Post a Comment